Maminka přišla o svoji teprve dvoudenní holčičku, která byla odcizena z nemocnice, zatímco ona spala. Podařilo se jí vypátrat dceru až po neuvěřitelných sedmnácti letech.
Strachu z toho, že se dítěti něco přihodí pravděpodobně čelí většina rodičů. Případy, kdy se tomu tak opravdu stane jsou proto často jako hororové scénáře. Maminka teprve dvoudenní dcerky prošla jednou z nejtěžších situací. Když se v nemocnici probudila a zjistila, že dcera, o kterou se měla během jejího spánku starat zdravotní sestřička, zmizela.
Sestry nevědomky nastoupily na stejnou školu
Její dlouho ztracená dcera chodila na školu, do které zanedlouho nastoupila druhá holčička maminky. Dívky netušily, že jsou nějak příbuzné a navzájem se o sobe dozvěděly skrze studenty, kterým přišla zajímavá podobnost mezi nimi. Zanedlouho se z dívek staly velmi dobré kamarádky, jelikož toho měly hodně společného. Když však doma ukázaly společné fotky rodičům, začala se odhalovat pravda.
Dlouho ztracená holčička se doma s nějak velkou odezvou od „rodičů“ nesetkala. Pouze podotkli, že dívky jsou si opravdu dost podobné. Když však druhá dcerka ukázala fotku se svojí novou kamarádkou doma matce, její reakce byla překvapivá a chtěla se s dívkou setkat. Když se tak stalo, matka okamžitě poznala své 17 let ztracené dítě. Bez prodlení se udělaly DNA testy a její domněnka se potvrdila.
Odhalení pravdy o dceři
Žena, která odcizila její dceru z nemocnice, se ke všemu přiznala. Pravdou bylo, že potratila po pár měsících těhotenství a po jeho zbytek nosila falešné bříško. Jakmile pak nastal čas porodu, vydala se do nemocnice a ukradla z ní malou holčičku. Nikomu proto nepřišlo divné, když domů přišla s miminkem. „Otec“ neměl o jejím činu nejmenší ponětí a bylo pro něj velkým šokem zjištění, že celou dobu vychovával dítě, které odcizila jiné matce.
Pro odcizenou dcerku už však bylo pozdě na to, aby ji vychovávala její pravá rodina. Zůstala proto bydlet s „otcem“, kterého považovala za pravou rodinu. Její „matka“ šla za spáchaný zločin do vězení. I přesto, že dcera nebydlí s biologickými rodiči, zůstává s nimi v kontaktu. Jako její pravá rodina už bohužel asi nikdy nebudou, ale všichni jsou šťastní, protože je jejich dlouho ztracená dcera milovaná a v pořádku.
Jak byste takovou situaci řešili vy?