Ministr práce Aleš Juchelka odhadl lednovou valorizaci na zhruba 300 korun. Jenže rozhodné období ještě neskončilo, a každý procentní bod inflace navíc znamená přes dvě stovky na průměrném důchodu.
8. března letošního roku seděl Juchelka v České televizi a vyslovil číslo, které od té doby žije vlastním životem. „Maximálně o 300 korun,“ řekl o tom, kolik by podle současných zákonných pravidel mohly důchody od ledna 2027 vzrůst. Vzápětí ale přidal větu, která odhad relativizuje: koalice prý bude řešit, „co s řádnou valorizací uděláme“, protože takový růst považuje za nízký. Tři měsíce po tomto výroku ukazují čerstvá inflační data z ČSÚ, že příběh lednových důchodů ještě zdaleka není dopsaný.
Jak se z inflace stává valorizace
Zákonný vzorec je jednoduchý ve své logice, ale složitý v načasování. Podle zákona o důchodovém pojištění se lednová valorizace počítá z růstu cen u domácností důchodců za období červenec 2025 až červen 2026. K tomu se přičte třetina růstu reálné mzdy. Základní výměra se upraví tak, aby odpovídala deseti procentům průměrné mzdy, a procentní výměra dorovná zbytek.
Klíčové je, že rozhodné období končí až posledním červnovým dnem. Květnová inflace, kterou ČSÚ zveřejnil 10. června, dosáhla meziročně 2,1 procenta, o čtyři desetiny méně než dubnových 2,5 procenta. Tempo tedy zpomalilo. Jenže červnová čísla ještě chybí a právě ta uzavřou celý výpočet.
Vláda pak musí vydat nařízení o zvýšení důchodů nejpozději do 30. září 2026. Teprve tímto předpisem se z odhadu stane závazná částka.
Co říká redakční přepočet
Průměrný sólový starobní důchod k 31. březnu 2026 činil podle ČSSZ přesně 21 793 korun. Z této částky jsme spočítali, co by s valorizací udělal vyšší cenový růst:
| Rozhodná inflace navíc oproti odhadu 300 Kč | Přibližné zvýšení průměrného důchodu |
|---|---|
| +0 p. b. | ~300 Kč |
| +0,9 p. b. | ~500 Kč |
| +1,8 p. b. | ~700 Kč |
Každý procentní bod navíc v rozhodné inflaci znamená asi 218 korun na průměrném důchodu, za předpokladu, že do vzorce nevstoupí reálné mzdy. Právě mzdová složka je přitom velkou neznámou. Vládní programové prohlášení z ledna 2026 slibuje návrat k polovině růstu reálných mezd místo dosavadní třetiny. Ale to je zatím politický závazek, ne platný zákon.
Háček jménem kupní síla
Vyšší inflace zvedá nominální důchod. Zároveň ale zdražuje chleba, léky i energie. Pokud valorizace jen dorovná růst cen a mzdová složka se neprosadí, reálné polepšení je prakticky nulové. Senioři si udrží kupní sílu, ale nepolepší si.
Navíc od ledna 2027 vstupuje v platnost už dříve schválená změna: výchovné se při valorizaci nejprve odečte od procentní výměry, valorizuje se jen zbytek a výchovné se pak přičte zpět v nezměněné nominální výši. Pro rodiče pobírající výchovné to znamená, že část jejich důchodu fakticky zamrzne.
Pro srovnání, jak vypadaly poslední valorizační skoky u průměrné sólové starobní penze:
- Prosinec 2022 → březen 2023: +1 400 Kč (inflační špička)
- Prosinec 2023 → březen 2024: +369 Kč
- Prosinec 2024 → březen 2025: +372 Kč
- Prosinec 2025 → březen 2026: +699 Kč
Odhad 300 korun pro leden 2027 by byl nejslabším navýšením za poslední čtyři roky. Právě proto Juchelka sám připouští, že koalice bude hledat cestu, jak částku zvýšit.
Kde a kdy se senioři dozví finální číslo
Závazná částka přijde s vládním nařízením, nejpozději 30. září 2026. Individuální valorizační oznámení pak ČSSZ zpřístupní elektronicky na svém ePortálu nebo prostřednictvím datové schránky. Papírovou verzi už správa od ledna 2026 automaticky neposílá; kdo ji chce, musí si ji vyžádat nebo vytisknout na okresní správě sociálního zabezpečení. Pro 2,8 milionu příjemců důchodů v Česku, z nichž 2,3 milionu pobírá starobní penzi, je to zásadní praktická změna.
Tři sta korun, pět set, nebo víc; rozhodne červen a politická vůle koalice. Jisté je zatím jen to, že vzorec počítá a inflace mu dodává čísla. Zbytek je otevřená hra.