Turek má 38 % absencí ve Sněmovně. Schillerová ho veřejně napomenula

Turek má 38 % absencí ve Sněmovně. Schillerová ho veřejně napomenula, Babiš prý jedná o jeho konci

Filip Turek chybí ve Sněmovně častěji než většina ministrů. Jenže on ministrem není, a právě to se stává problémem.

i Foto: NextFoto
                   

K 15. květnu 2026 sekundární přepočet z protokolů Poslanecké sněmovny ukázal, že poslanec za Motoristy sobě a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku nehlasoval u 38 procent všech hlasování. Aktuální oficiální statistika PSP číslo mírně koriguje na 36,7 procenta kombinované neúčasti: 29,8 procenta omluvených absencí a 6,9 procenta hlasování, u nichž nebyl přihlášen. Ani jedna z těch hodnot by sama o sobě nebyla skandální. Ve Sněmovně jsou poslanci s horší bilancí. Jenže Turek není premiér řídící vládu ani ministryně financí jednající v Bruselu. Je řadový poslanec, místopředseda dvou výborů a držitel funkce, kterou mu vláda vytvořila na míru. A koalice ANO to přestává zvládat vysvětlovat.

Čísla, která mluví jinak podle funkce

Samotné procento absence je v české dolní komoře relativní veličina. Premiér Andrej Babiš má podle aktuálních dat PSP kombinovanou neúčast 56,2 procenta. Ministryně financí a vicepremiérka Alena Schillerová 34,1 procenta. Šéf Motoristů Petr Macinka 43,9 procenta. Turek se svými 36,7 procenty sedí číselně mezi Schillerovou a Macinkou.

Rozdíl je ve funkčním kontextu. Babiš a Schillerová jsou členové vlády, jejich absence na hlasováních pléna se politicky čte jako důsledek exekutivních povinností. Turek členem vlády není. Funkce vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal, zřízená usnesením vlády č. 30 z 12. ledna 2026, mu dává koordinační roli napříč resorty, ale nedává mu ministerské křeslo ani formální alibi pro absenci v parlamentu. Když ANO obhajuje Babišovu neúčast vládní agendou, argumentace drží. Když totéž zkouší u Turka, naráží na otázku: co přesně celý den dělá?

Výbory jako druhá fronta

Problém se neomezuje na plénum. Turek je místopředsedou výboru pro evropské záležitosti a zahraničního výboru. Podle iROZHLASu dorazil na evropský výbor jen na tři z osmi jednání, naposledy 18. března 2026. Na zahraničním výboru měl účast čtyři ze sedmi. Sám přitom dříve avizoval, že z evropského výboru odejde, protože ho „nestíhá“. Neodešel. Důvod je prozaický: místopředsednická funkce ve výboru nese příplatek k poslaneckému platu. Za roli vládního zmocněnce zvláštní odměnu nepobírá.

Právě výbory se staly rozbuškou. V polovině května koalice interně řešila absentéry a podle Deníku N musel Turek svou docházku vysvětlovat. Slíbil nápravu. Schillerová mu podle dostupných zpráv vytkla opakované nechození do Sněmovny a časté absence ve výborech. Přímou veřejnou citaci se nám dohledat nepodařilo, ale sekundární zdroje její výtku shodně popisují jako neobvykle otevřenou.

Turek se brání, koalice lavíruje

Sám Turek kritiku odmítá. Pro server eXtra prohlásil, že s jeho docházkou „není žádný problém“ a že řeší jeden z nejsložitějších resortů. Novinkám napsal, že nemá čas sledovat „exhibice Pirátů u pultíku“ a že důležitá hlasování nevynechává. Na konkrétní dotaz iROZHLASu k odchodu z evropského výboru ale nereagoval.

Jenže vedle absencí se kumulují i další tření. Už v dubnu chtěl Babiš mluvit přímo s Turkem i s Macinkou kvůli Turkovým výrokům o „deratizaci parazitů“. Podle zákulisních informací Deníku N roste premiérova netrpělivost a v koalici se diskutuje o tom, zda je Turkova pozice zmocněnce ještě udržitelná. Veřejný důkaz konkrétního jednání o odvolání ale neexistuje, jde o zákulisní podání, ne o potvrzený fakt.

Co Turkovi reálně hrozí

Technicky jsou ve hře dvě roviny. O poslanecký mandát kvůli absencím přijít nemůže, Ústava mezi důvody zániku mandátu docházku neuvádí. Finanční sankce přichází jen při neomluvené neúčasti: po dvou neomluveně zameškaných jednacích dnech v měsíci ztráta poloviny platu, po čtyřech celého. Kancelář Sněmovny přitom v únorové odpovědi uvedla, že podmínky pro krácení u Turka tehdy splněny nebyly, protože část podzimu 2025 byl v pracovní neschopnosti.

Funkce vládního zmocněnce je jiná liga. Statut výslovně říká, že zmocněnce jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra životního prostředí. Stačí politická vůle. Turkův odchod by oslabil motoristický vliv na klimatickou linii kabinetu, ale agenda by zůstala na ministerstvu životního prostředí a ve vládě. Koordinační uzel by zmizel, svět by se nezhroutil.

Celá kauza je spíš testem koaličního mechanismu. ANO dosud Motoristy krylo, v personálních otázkách i ve výrocích. Každá další Turkova absence ale zvyšuje cenu tohoto krytí. A v politice platí, že účet se platí vždycky, jen se někdy posílá na jinou adresu.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Lukáš Jírovec

Zobrazit další články