Pocity z porodu mohou být různorodé. Markéta se na ten svůj těšila, rozhodně ale nečekala, že se její manžel zachová takto.
Porod je sice nesmírně přirozená věc, ale každý, kdo si jím prošel, potvrdí, že rozhodně není příjemná. Souvisí s ním mnoho bolesti a různorodých pocitů, které se postupně střídají. Dámský Deník zjistil, že asi polovina žen v očekávání se na tento okamžik těší a bere jej jako zvládnutelnou událost, zatímco asi třetina z nich se jej obává.
Studená sprcha v průběhu porodu
A pak je ještě třetí skupina žen, které trpí tokofobií. Jedná se o panický strach z těhotenství a porodu, kterým například v USA trpí až 62 % žen, jak informují Novinky. V České republice a v Evropě se podle zjištění redakce webu Dámský Deník týká asi 10 % žen. Mohou se například bát i porodu mrtvého dítěte, jak i Dámský Deník psal. Paní Markéta ale nic takového neměla. Patřila do první skupiny žen a na porod se velmi těšila, protože věří, že dítě rodinu spojí a semkne.
„S Michalem jsme se na Vilémka moc těšili. V době těhotenství pro mě dělal první poslední, staral se o mě jako o křehkou panenku. Bylo to tak krásné období, kdy jsem cítila jeho podporu a štěstí. To vše ale skončilo u porodu. Já jsem člověk, který si jen málokdy stěžuje, i když jsem třeba nemocná, trpím vnitřně. A Michal tuto mou stránku nikdy nepoznal, tedy až do chvíle, kdy mi začaly kontrakce,“ popisuje Markéta.
Večeře vše změnila
„Bolelo to. Hodně. Prostě jako porod, a tak jsem dávala průchod svým citům a emocím. Přišlo mi to přirozené a ohromilo mě, když mě Michal začal okřikovat, abych tak neřvala. Byla jsem v šoku. Úplně mi zkazil dojem z porodu, nicméně vše proběhlo dobře. Dál jsme o tom nemluvili, ale ve mně to pořád zůstávalo,“ popisuje pro Dámský Deník žena. Muži u porodu být mohou, ale nemusí. Ještě před rokem 1984 tuto volbu vůbec neměli, připomíná Šance Dětem.
„Zklamal mě ve chvíli, kdy jsem jej nejvíce potřebovala. Po šestinedělí jsem pozvala své sestry, a když přišla vhodná chvíle, poprosila jsem je, aby nám vyprávěly o svých porodech. Obě vyzdvihovaly právě podporu svých manželů – a já jsem viděla, jak je Michal bedlivě poslouchá. A stydí se, protože on tam pro mě nebyl. Když všichni odešli, upřímně se mi omluvil. Jen doufám, že u příštího porodu, pokud k němu dojde, mi bude opravdovou podporou. Takovou, kterou každá žena od milujícího manžela očekává a potřebuje,“ řekla Markéta.