Z českých lékáren zmizel důležitý lék. Pacienti ho marně shánějí už přes měsíc, nikdo je předem nevaroval

Petr, pacient po resekci střev, popisuje na TN.cz průjmové stavy, které se vrátily okamžitě poté, co mu v lékárně řekli, že Vasosan P nemají a mít nebudou. Obvolal několik dalších lékáren. Výsledek stejný. Žádné varování předem nedostal, ani od lékaře, ani od pojišťovny, ani od státu. Přitom informace o konci výroby existovala v systému už od června. Jenže systém mluví jazykem databází, ne jazykem pacientů.

Co se stalo a kdy

Časová osa je veřejně dohledatelná, byť ji musel složit dohromady až novinář, ne úřad. Poslední hlášení výrobce o přípravku Vasosan P 4G (kód SÚKL 0232589) nese datum 22. června 2026. Ukončení výroby nabylo platnosti 10. srpna 2026. Nejde o dočasné přerušení dodávek, výroba účinné látky kolestyramin byla zastavena. K 24. září pacienti hlásí, že lék shánějí marně „už přes měsíc“, tedy minimálně od druhé poloviny srpna, kdy se doprodaly zbytky v terénu.

Databáze Léky jasně u Vasosanu uvádí strohou poznámku: „Přípravek nemá uvedenou náhradu“ a „lék není nahraditelný.“ Na českém trhu skutečně neexistuje registrovaný přípravek se stejnou účinnou látkou.

Koho výpadek zasáhne nejvíc

Vasosan P není masový lék na cholesterol, který by braly statisíce lidí. Jeho síla je jinde, pokrývá pacienty, pro které standardní léčba nefunguje nebo nepřipadá v úvahu. Těhotné a kojící ženy. Děti. Lidi s intolerancí statinů. A především pacienty s chologenním průjmem po operacích střev nebo při Crohnově chorobě a lidi s pruritem při neprůchodnosti žlučových cest. U střevních pacientů může dopad přijít během dnů. Právě proto je formulace „nenahraditelný“ v databázi tak výmluvná.

Proč nikdo nevaroval

Systém formálně funguje. Držitel registrace má podle pokynu SÚKL UST-45 povinnost nahlásit přerušení nebo ukončení dodávek nejméně dva měsíce předem. SÚKL hlášení zveřejní v přehledu dodávek a v databázi léčiv. Za nesplnění povinnosti hrozí pokuta až 20 milionů korun. Zákon navíc připouští výjimku, při mimořádných okolnostech stačí oznámení současně s přerušením.

Problém je v tom, komu systém mluví. Informace putuje do odborných databází, které pravidelně sledují lékárníci a lékaři. Pacient, který každý měsíc vyzvedává svůj lék, se o jeho konci dozví až u výdejního okénka. Žádný automatický varovný kanál pro pacienty neexistuje. SÚKL sám popisuje, kde informaci hledat, jenže předpokládá, že ji člověk aktivně vyhledá. To je zásadní slepé místo celého systému.

Co dělat teď

Do příchodu náhrady mají pacienti dvě cesty, obě vedou přes lékaře:

• Individuální dovoz ze zahraničí. Lékař předepíše neregistrovaný přípravek se stejnou účinnou látkou, například Questran, Quantalan nebo Colestyramin 1A Pharma, které jsou běžně dostupné v Německu. Česká lékárna ho objedná. Cena ale není automaticky hrazena pojišťovnou; pacient ji zpravidla platí sám, pokud předem nezíská schválení revizního lékaře pojišťovny. Orientační zahraniční ceny za 100 sáčků se pohybují mezi 1 400 a 1 750 Kč, finální česká cena bude vyšší o logistiku dovozu.
• Specifický léčebný program pro RESINCOLESTIRAMINA. Ministerstvo zdravotnictví schválilo program pro tento španělský přípravek se stejnou účinnou látkou a obdobnou lékovou formou (4 g kolestyraminu v sáčku, balení po 50 kusech). Podle vyjádření ministerstva a SÚKL pro TN.cz má být dostupný „začátkem října“ s úhradou ze zdravotního pojištění. Přesné datum naskladnění v lékárnách ale k 24. září zveřejněno nebylo.

Klíčové: lék si v žádném případě neobjednávejte sami přes zahraniční e-shopy. Odpovědnost za použití neregistrovaného léčiva nese zdravotnické zařízení, a bez receptu a české lékárny v řetězci nemáte žádnou právní ani zdravotní pojistku.

Systémový problém, ne ojedinělý výpadek

Vasosan P je učebnicový příklad zranitelnosti: jediný dodavatel, žádná tržní náhrada, úzká, ale životně důležitá skupina pacientů. SÚKL má nástroje pro monitoring dostupnosti i režim omezené dostupnosti léčiv. Jenže všechny fungují reaktivně a směrem k odborné veřejnosti. Pacient zůstává na konci informačního řetězce.

Případ Vasosanu ukazuje, že české lékové regulaci nechybí pravidla, chybí jí hlas, kterým by promluvila přímo k lidem, kteří lék každý den spolykají.