Žena popisuje vztah se svým o dvacet let starším manželem. Teď pociťuje nevýhody vysokého věkového rozdílu a zároveň přemýšlí, zda jej nemá raději opustit.
V dnešní době je stále běžnější, že partnerské vztahy navazují lidé s velkým věkovým rozdílem. Někteří se ale na takové páry dívají skrz prsty a snaží se mladšího z dvojice varovat a přemluvit, aby se s partnerem raději rozešel. V takové situaci se ocitla i naše čtenářka Alena Č., která však na varování a rady nebrala ohledy. Jak ale zmiňuje v dopise zaslaném do redakce, nyní toho začíná hořce litovat.
Matka ji hned na začátku varovala
Paní Alena poznala svého muže Jiřího ve svých pětadvaceti letech. V tu dobu mu bylo 45, na svůj věk vypadal skvěle a naprosto ji okouzlil. Uvědomila si, že konečně poznala pravého muže, který již ví, co od života chce. Choval se k ní s úctou, zahrnoval ji láskou a ukázal jí, jak může být život krásný. „Zamilovala jsem se do něj téměř okamžitě. Byla jsem šťastná, že mám hezkého chlapa,“ vzpomíná v dopise paní Alena.
Když svého partnera poprvé představila matce, čekala, že nastane nějaký problém. „Sice se mámě Jirka líbil, ale varovala mě, že takového věkového rozdílu budu postupem času litovat. Já jí ale nevěřila,“ popisuje dále paní Alena. Byl aktivní, neustále jezdili po výletech a dovolených, chodili po horách a užívali si jeden druhého. Po dvou letech vztahu se jim narodil syn, což Ladislava pravděpodobně velmi oslabilo. Nevyspání a běhání kolem dítěte jej velmi vyčerpávalo.
Nyní žena začala pociťovat vliv věkového rozdílu
Postupem času si paní Alena začala uvědomovat, že její matka měla pravdu. Nyní je jejich syn již dospělý a žije vlastním životem. „Je mi teď 47 let a cítím, že jsem chytla druhou mízu. Chci si užívat života, cestovat a objevovat svět, ale Jirka už nechce. Ten je rád, když si v osm večer sedne k televizi a usne,“ zoufá si čtenářka. Pochopila, že se z jejího manžela stal dědek, který už na její tempo nestačí. Miluje jej, ale nechce svůj život takto promrhat.
Stále manžela přemlouvá, aby s ní jezdil na výlety a chodil do přírody, ale on odmítá. Raději sedí doma a luští křížovky. „A tak jsem se rozhodla, že si budu plnit sny sama. Jen se bojím dne, kdy se o něj budu muset starat, až on sám toho nebude schopný,“ svěřuje se v dopise paní Alena. Má strach z toho, že přijde o čas, který by mohla trávit svými koníčky. Podobný případ, ve kterém žena popisovala, o co kvůli péči o nemocnou matku přišla, jsme na DámskémDeníku již zveřejňovali. Paní Alena neví, zda manžela nemá raději zavčas opustit.