Vaše tělo vydává přes 300 pachů. Komáři reagují na 27 z nich a vědci teď vědí, které to jsou

Každý člověk kolem sebe šíří 300 až 1 000 těkavých organických látek. Vznikají v kůži, mazu, potu, dechu i činností bakterií na povrchu těla. Komár Aedes aegypti, hlavní přenašeč dengue a žluté zimnice, z celé té chemické kakofonie dokáže svými tykadly a maxilárními palpy zachytit pouhých 27. A právě poměr těchto 27 látek v osobním pachu rozhoduje, jestli se z vás stane „komáří magnet“, nebo relativně nezajímavý cíl. Tak zní hlavní závěr studie publikované v časopise iScience, kterou vedl entomolog Rickard Ignell ze Švédské zemědělské univerzity.

Houbový alkohol jako klíčový marker

Výzkumníci odebrali celotělový pach 42 ženám ve věku 20–37 let. Účastnice předtím nesměly používat parfémovanou kosmetiku, pít alkohol ani intenzivně cvičit, tedy cokoliv, co by přirozený pachový profil zkreslilo. Vzorky prošly kombinací plynové chromatografie s elektrofyziologickým snímáním komářích tykadel (GC-EAD) a hmotnostní spektrometrií (GC-MS). Výsledek: 26 látek vyvolalo měřitelnou odpověď na anténách samic Ae. aegypti. K nim autoři přidali jednu další, (R)-1-octen-3-ol, kterou komáři detekují nikoli tykadly, ale maxilárními palpy. Vznikl panel 27 sloučenin.

Právě 1-octen-3-ol, známý také jako „houbový alkohol“ pro svůj charakteristický zápach čerstvých hub, se ukázal jako nejčitelnější signatura vysoké atraktivity. Když vědci jeho podíl v syntetické směsi „středně atraktivní“ ženy zvýšili z 0,05 % na 0,3 %, komáři tuto směs začali výrazně preferovat. Důležité ale je, co studie neříká: netvrdí, že 1-octen-3-ol sám o sobě komáry přitahuje. Rozhoduje kombinace. Mezi nejhojnějšími zachycenými látkami figurovaly 1-dodecanol, sulcaton, decanal, nonanal, geranylaceton a 2-ethyl-1-hexanol, jenže jejich samotné množství s atraktivitou nekorelovalo.

Krevní skupina? Statisticky nic

Jednu z nejrozšířenějších pouček o komárech, že preferují lidi s krevní skupinou 0, studie nepodpořila. Při statistickém testu vyšla hodnota p = 0,16, tedy žádný signifikantní vliv krevního typu ABO na atraktivitu. Autoři navíc nenašli žádnou těkavou látku, jejíž produkce by se vázala na konkrétní krevní skupinu. Starší práce z roku 2004, která tento mýtus živila, testovala Aedes albopictus(jiný druh) na pouhých 64 přistáních komárů. Novější přehledy označují důkazy o vlivu krevní skupiny za rozporné a nejednoznačné.

Co naopak studie zachytila jako zajímavý signál, bylo těhotenství. Některé ženy ve druhém trimestru patřily mezi nápadně atraktivní účastnice. A alkohol? Ten vědci z experimentu záměrně vyloučili, ale dřívější výzkumy naznačují, že po pivu se atraktivita pro komáry zvyšuje zhruba 1,35×, byť tento údaj pochází z pokusů s komáry rodu Anopheles, nikoliv Aedes aegypti.

Co to znamená pro ochranu a pro Česko

Praktický dopad studie zatím nesměřuje do lékárny. Současné repelenty s účinnými látkami jako DEET, pikaridin, IR3535 nebo OLE/PMD fungují a CDC je doporučuje i proti komárům přenášejícím dengue. Nejsou ale navržené tak, aby cíleně blokovaly právě těchto 27 sloučenin. Ignellův tým vidí budoucnost jinde: v přesnějších syntetických návnadách do pastí a v „maskovacích“ strategiích, které by celý pachový profil člověka pro komáry rozmazaly. Ne jeden molekulární vypínač, ale chemický šum.

V českém kontextu platí, že Aedes aegypti u nás podle map ECDC k dubnu 2026 ustáleně nežije; v Evropě se drží hlavně na Kypru a v některých zámořských regionech Francie a Portugalska. Tygří komár Aedes albopictus je na tom v ČR podobně, ale už se usadil v Rakousku, Německu, Maďarsku i na Slovensku. A přímo u nás? V roce 2021 byl poprvé zachycen Aedes japonicus, invazní druh z východní Asie schopný přenášet řadu nemocí. Podle Státního zdravotního ústavu se v roce 2025 vyskytoval zhruba na polovině z více než 60 sledovaných lokalit. Delší a teplejší léta tento trend posilují.

Limity studie a co přijde dál

Než si z výsledků uděláte osobní závěr, je fér zmínit, co studie nepokrývá. Vzorek tvořilo 42 menstruujících žen, chybí muži, senioři, děti. Analytická metoda nezachytila karboxylové kyseliny, přestože právě ty dřívější výzkum z Rockefellerovy univerzity spojil s vysokou atraktivitou u Ae. aegypti. Nová studie tedy není kompletní chemická mapa lidského pachu, ale důležitý dílek skládačky.

Autoři sami plánují rozšíření: větší a pestřejší soubor účastníků, sledování jedné osoby napříč menstruačním cyklem i těhotenstvím a ověření na dalších druzích bodavých komárů. Před večerním posezením na terase ale zatím platí osvědčený checklist:

• Registrovaný repelent s DEET, pikaridinem nebo IR3535
• Volné dlouhé rukávy a nohavice, ideálně ošetřené permethrinem
• Omezit alkohol
• Vylít stojatou vodu v okolí (květináče, podmisky, staré pneumatiky)

Věda zatím neumí nabídnout personalizovaný antikomáří parfém. Umí ale poprvé popsat chemickou logiku, podle které si komár vybírá oběť, a to je krok, bez kterého by žádný takový parfém nikdy nevznikl