V Evropě se začal šířit nebezpečný virus, který napadá mozek

30. dubna 2026 vydal úřad okresu Unterallgäu v Bavorsku stručnou tiskovou zprávu: místní obyvatel se nakazil vzácným Borna disease virem 1 a zemřel. Příčina smrti – těžký zánět mozku, který se rozvinul během několika týdnů. Způsob, jakým se dotyčný nakazil, zůstává neznámý. Případ znovu oživil debatu o viru, který odborníci znají desítky let z veterinární medicíny, ale jehož schopnost zabíjet lidi se jednoznačně potvrdila teprve v roce 2018.

Co je BoDV-1 a proč míří do mozku

Borna disease virus 1 patří mezi orthobornaviry – jde o obalený RNA virus s mimořádnou afinitou k nervové tkáni. U člověka funguje jako takzvaný „slepý hostitel“: virus se dostane do centrálního nervového systému, kde spouští imunitně zprostředkovaný, nehnisavý zánět mozku. Tělo se snaží virus zlikvidovat, ale imunitní reakce v uzavřeném prostoru lebky ničí vlastní neurony.

Klinický obraz je rychlý a krutý. Po nespecifickém úvodu – horečka, bolest hlavy, únava – přicházejí během dnů až týdnů:

• poruchy chování a osobnosti,
• zmatenost, dezorientace,
• poruchy řeči a chůze,
• epileptické záchvaty,
• pokles vědomí až kóma.

Velká německá série případů z let 1996–2022 ukázala, že pacienti byli hospitalizováni s neurologickými příznaky mediánově 10 dní po prvních obecných symptomech. Smrt nastala mediánově 32 dní po přijetí do nemocnice. Schválená léčba neexistuje, vakcína rovněž ne. Experimentálně zkoušený ribavirin a favipiravir neprokázaly klinický přínos.

Šíření, nebo lepší diagnostika?

Mediální dojem „nového šíření“ je třeba korigovat daty. Robert Koch-Institut za rok 2024 eviduje tři molekulárně potvrzené případy BoDV-1 u lidí v Německu – z toho pouze jeden onemocněl akutně v daném roce, zbylé dva byly nahlášeny retrospektivně po zpětném vyšetření starších neobjasněných encefalitid. Celkem bylo do roku 2024 v Německu laboratorně potvrzeno 46 humánních infekcí.

Klíčové milníky vysvětlují, proč se o viru mluví teprve posledních osm let:

• 2018 – publikovány první jednoznačně potvrzené lidské případy, uzavřena dlouholetá odborná kontroverze.
• 2020 – v Německu zavedeno povinné hlášení BoDV-1 infekce.
• 2024 – Friedrich-Loeffler-Institut publikoval rozsáhlou studii a konstatoval, že známky výrazné geografické expanze viru do nových oblastí za poslední dekády nejsou.

Jinými slovy: virus se nešíří nově, ale nově ho umíme hledat.

Kde virus žije a jak se přenáší

Přírodním rezervoárem BoDV-1 je bělozubka bělobřichá (Crocidura leucodon) – drobný hmyzožravec, který virus vylučuje celoživotně bez příznaků. Endemické oblasti zahrnují části Bavorska, Durynska, Saska-Anhaltska, dále Rakousko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko.

Přesný mechanismus přenosu na člověka zůstává předmětem výzkumu. Oficiální zdroje pracují s hypotézami: kontakt s živou či mrtvou bělozubkou, inhalace prachu kontaminovaného jejími exkrety, případně kontaminovaná voda či potraviny. Mezilidský přenos nebyl popsán – s výjimkou extrémně vzácného přenosu transplantovaným orgánem.

Pro srovnání s jinou hlodavčí zoonózou: hantavirových onemocnění bylo v Německu v roce 2024 evidováno 421, tedy stonásobně více než bornavirových. Jenže smrtnost hlavního evropského hantaviru (puumala) se pohybuje pod 0,4 %. U BoDV-1 přesahuje 90 %. Bornavirus je tedy extrémně vzácný, ale při rozvinuté encefalitidě extrémně smrtelný.

Co to znamená pro Česko

Státní zdravotní ústav uvádí, že bělozubka bělobřichá se v Česku vyskytuje v níže položených oblastech jižní Moravy, v pásu od Českobudějovicka po Plzeňsko a Domažlicko, v Podkrušnohoří a na jižním okraji Českomoravské vrchoviny. Teoreticky tedy rezervoár existuje. Prakticky se ale nepodařilo dohledat oficiálně zveřejněný lidský případ BoDV-1 v České republice. Epidemiologové Roman Prymula a Rastislav Maďar v květnu 2026 pro TN.cz potvrdili, že o takovém případu nevědí.

Pro běžnou českou domácnost nejde o hrozbu srovnatelnou s chřipkou nebo covidem. Riziko se týká specifické expozice v endemické oblasti – typicky manipulace s bělozubkami nebo úklid prostor zamořených jejich exkrety.

Jak se chránit při kontaktu s hlodavci

Pokud žijete v oblasti s výskytem bělozubky bělobřiché nebo tam trávíte čas na chatě, bavorský Landesamt für Gesundheit doporučuje:

• Nikdy nebrat živou ani mrtvou bělozubku holýma rukama.
• Při úklidu sklepa, půdy nebo stodoly použít jednorázové rukavice a těsnící respirátor FFP2/FFP3, ideálně ochranné brýle.
• Před zametáním povrch a exkrety navlhčit čisticím prostředkem – nikdy nezametat nasucho.
• Kadáver sebrat přes obrácený plastový sáček, pevně uzavřít, vyhodit do odpadu.
• Po práci se osprchovat a vyprat použité oblečení.
• Odstranit lákadla kolem domu – zbytky potravin, kompost bez krytu, otevřené krmítko pro domácí zvířata.

Lékaře vyhledejte při kombinaci horečky, bolesti hlavy a rychle nastupujících neurologických příznaků – poruše řeči, chůze, vidění nebo zmatenosti – zejména pokud jste v předchozích týdnech až měsících manipulovali s drobnými savci nebo uklízeli zjevně zamořený prostor.

Bornavirus není nová pandemie. Je to stará, dobře schovaná hrozba, která zabíjí jednotlivce s chirurgickou přesností – a teprve teď ji umíme spolehlivě pojmenovat.