Turek chce vrátit Agrofertu dotace. Opozice mluví o výsměchu, on odpověděl jedinou větou

9. června dorazil do Sněmovny tisk 221/0, dvaapadesátistránkový návrh, pod nímž stojí jména Radka Vondráčka a Davida Pražáka z ANO, Marie Pošarové ze SPD a Filipa Turka za Motoristy sobě. Novela mění klíčové paragrafy takzvaného lex Babiš, tedy úpravy, která od roku 2017 zakazuje firmám členů vlády přístup k dotacím a veřejným zakázkám. Když se novináři Turka zeptali, proč zákon předkládá, odpověděl: „Domnívám se, že politika má být i pro úspěšné.“ Nic víc. Opozice reagovala ostřeji, než bývá v českém parlamentu zvykem.

Co přesně novela mění

Současný zákon pracuje se dvěma stěžejními paragrafy. Paragraf 4b zakazuje firmám ovládaným členem vlády účast na veřejných zakázkách. Paragraf 4c jim zakazuje přijímat dotace a investiční pobídky. Návrh čtveřice poslanců paragraf 4b ruší celý. U paragrafu 4c zůstává zákaz jen pro nenárokové dotace, a to výhradně od ústředního správního úřadu, který daný politik přímo řídí.

Praktický efekt je zásadní:

• Agrofert by se mohl ucházet o veřejné zakázky bez omezení.
• Dotace z jiných resortů, než který by Andrej Babiš osobně vedl, by byly povolené.
• Nárokové dotace, typicky zemědělské přímé platby, by ze zákazu vypadly úplně.
• Investiční pobídky by se řídily stejným zúženým režimem.

Novela navíc mění rozhodující kritérium: místo dnešního „ovládání nebo 25% podílu“ přesouvá důraz na institut skutečného majitele. A obsahuje ještě jeden nenápadný, ale tvrdý zásah: retroaktivní zkrácení lhůty pro vymáhání neoprávněně vyplacených dotací z deseti na čtyři roky. I u plateb, které už proběhly. Účinnost? Od 1. ledna 2027.

Miliardy v číslech

Podle konsolidované výroční zprávy Agrofertu přijal holding v roce 2024 dotace za 1,67 miliardy korun, z toho 1,6 miliardy tvořily provozní zemědělské dotace a necelých 69 milionů šlo na investice. To je jen dotační strana rovnice. U veřejných zakázek existuje historický srovnávací údaj: v roce 2022 Agrofert podle dat analytické firmy Datlab získal státní zakázky za téměř 10 miliard korun. Aktuální roční agregát za celý holding veřejně dostupný není, ale řádově jde o jednotky miliard ročně na dotacích a potenciálně výrazně víc na zakázkách.

K tomu přidejte retroaktivní zkrácení lhůty. Pokud stát v posledních letech vyplatil sporné dotace, čtyřletá promlčecí lhůta by část z nich fakticky učinila nevymahatelnou. Novela tak nesahá jen do budoucnosti, sahá i do minulosti.

Opozice mluví o oligarchovi

Ivan Bartoš z Pirátů reagoval ještě v den podání: „Agrofertu by už zákon nebránil čerpat miliardy.“ Dodal, že se „právní stát otřásá v základech.“ Vít Rakušan ze STAN zvolil jinou dikci, ale stejný směr, mluvil o „přešívání státu na míru oligarchovi.“ Poslanec Karel Dvořák ze STAN to shrnul lapidárně: „Tato vláda nepracuje pro občany, ale pro zájmy svého předsedy.“ Kriticky se vyjádřil i Marek Výborný, který novelu označil za „malou domů“ pro Babiše.

Z koaličního tábora se veřejně ozval ministr zemědělství Martin Šebestyán; detaily prý nezná, ale novou definici střetu zájmů podporuje. Širší koaliční shoda zatím doložená není. Doloženi jsou čtyři podpisy pod tiskem a jednotlivá vyjádření; kolik poslanců by novelu skutečně podpořilo v hlasování, z veřejných zdrojů neplyne.

Jedna věta versus padesát dva stran

Kontrast je podle nás tím nejsilnějším momentem celé kauzy. Na jedné straně stojí 52 stran paragrafového znění, které bod po bodu rozebírá plošný zákaz a nahrazuje ho režimem, z něhož profituje především jeden konkrétní holding. Na druhé straně stojí jediná věta muže, který se pod návrh podepsal: „Domnívám se, že politika má být i pro úspěšné.“

Turek není poslanec ANO, vystupuje za Motoristy sobě. Formálně tedy nejde o „poslance šéfovy strany“, ale o koaličního partnera, který se připojil k iniciativě dvou poslanců ANO a jedné poslankyně SPD. Věcná obrana návrhu nestojí na jeho větě, ale na důvodové zprávě, která tvrdí, že česká úprava „překračuje standardní rámec pravidel přijatých členskými státy Evropské unie.“ Nezávislou komparativní studii, která by to potvrdila, se nám ovšem dohledat nepodařilo.

Co může novelu zastavit

Návrh je čerstvě rozeslaný poslancům. Čeká ho standardní legislativní cesta: výbory, tři čtení ve Sněmovně, Senát, prezident. Piráti i STAN avizují tvrdý odpor. Pokud by novela přesto prošla, zbývá ústavní přezkum; skupina poslanců nebo senátorů může zákon napadnout u Ústavního soudu. A nad celým příběhem visí ještě jeden hráč: Evropská komise, která spor o Babišův střet zájmů stále neuzavřela. Pokud české úřady vyplatí dotace a Brusel je odmítne proplatit, fiskální riziko zůstane na českém rozpočtu.

Jedinou větou se dá obhájit ledacos. Padesát dva stran ale mluví hlasitěji.