Tři roky podmíněně za zabití matky s kočárkem. Paroubek vytáhl na Pavla případ, o kterém prezident raději mlčel

Odvolací soud potvrdil 15. července 2026 podmíněný trest pro řidiče Porsche, které v květnu 2024 na pražském chodníku srazilo matku s kočárkem. Žena po téměř roce zemřela. Za volantem seděl Adam Coubal, podnikatel v letectví a zakladatel spolku Za společného prezidenta, který v roce 2022 veřejně organizoval podporu Pavlovy kandidatury. Jen den po pravomocném verdiktu napsal Paroubek na portálu Vaše Věc text, v němž Pavlovi vytkl, že „nemá morální právo F. Turka hodnotit“, když „jemu blízký člověk“ dostal za smrt mladé ženy „pouhopouhé tři roky podmíněně“. Načasování nebylo náhodné.

Co přesně se stalo ve Vysočanech

1. května 2024 vyjelo Porsche v ulici U Elektry na chodník a srazilo ženu tlačící kočárek. Dítě přežilo, matka utrpěla těžká zranění a po měsících v nemocnici zemřela. Soudy zjistily, že Coubal řídil navzdory závažným zdravotním komplikacím, kvůli nimž neměl za volant vůbec sedat.

Obvodní soud pro Prahu 9 mu v dubnu 2026 uložil tříletý podmíněný trest s pětiletou zkušební dobou, pětiletý zákaz řízení a odškodné pozůstalým v řádu čtyř milionů korun. Soudkyně tehdy uvedla, že přes 91 % obdobných případů usmrcení z nedbalosti v Česku končí podmínkou. Odvolací soud verdikt potvrdil a dodal, že trest není nepřiměřeně mírný.

Coubal, Pavel a síla slova „blízký“

Paroubek ve svém textu psal o „člověku z nejbližšího okolí prezidenta“. Skutečná vazba je užší, než jak ji naznačuje, a zároveň volnější, než jak ji podává. Coubal nebyl členem prezidentova oficiálního týmu ani poradcem Hradu. Byl zakladatelem a předsedou správní rady spolku Za společného prezidenta, občanské iniciativy, která sbírala podpisy a organizovala kampaňové akce. V rozhovoru pro Forum24 z června 2022 o Pavlovi mluvil s osobním nasazením.

Paroubek tedy stojí na reálném základě: Coubal a Pavlova kandidatura jsou prokazatelně spojené nádoby. Formulace „člověk z nejbližšího okolí“ ale záměrně posouvá dobrovolného podporovatele do pozice, která evokuje vnitřní hradní kruh. Rozdíl mezi „organizátor podpory“ a „blízký spolupracovník“ je v politické rétorice klíčový.

Dva případy, dvě fáze, jedna politická aréna

Jádro Paroubkova argumentu stojí na kontrastu. Na jedné straně pravomocně uzavřený případ se smrtelným následkem a podmíněným trestem. Na druhé straně Turkova nehoda u I. P. Pavlova, srážka s nemocničním vozem na křižovatce Ječná–Sokolská, kde policie k 22. červenci 2026 stále vyšetřuje a veřejně neurčila viníka. Potvrdila jen to, že odbočovací pruh byl řádně značen.

Prezident Pavel přitom po Turkově nehodě řekl, že „pokud by Filip Turek respektoval pravidla, tak k nehodě nedošlo“, a naznačil, že by v případě prokázané hrubé chyby měl poslanec rezignovat. K případu Adama Coubala se veřejně nevyjádřil, ani po rozsudku, ani po jeho pravomocném potvrzení. V dostupných zdrojích se nám žádnou reakci Hradu nepodařilo dohledat.

Co hrozí Turkovi a co říká zákon

Právní rámec obou případů se liší. Coubal byl odsouzen za usmrcení z nedbalosti podle § 143 trestního zákoníku, kde základní sazba činí až tři roky odnětí svobody. Turkova nehoda zatím nemá právní kvalifikaci; podle advokátů záleží především na délce léčení zraněného řidiče nemocničního vozu. Kratší léčba znamená přestupek, delší může znamenat trestný čin.

Turek sám deklaroval, že by se vydání k trestnímu stíhání nebránil a poslaneckou imunitu nevyužil. Dočasně přestal vykonávat funkci vládního zmocněnce a slíbil rezignaci, pokud ho policie označí za viníka. Odchod ze Sněmovny ale na stole není.

Paroubkův protiúder nezměnil nic na policejním vyšetřování Turkovy nehody. Změnil ale terč debaty: z otázky „co udělal Turek“ na otázku „s jakým právem ho soudí Pavel“. A právě o to bývalému premiérovi šlo.