Babiš slíbil důchodcům víc než 300 Kč měsíčně. Schillerová řekla, že na to v rozpočtu peníze nejsou

6. září natočil Andrej Babiš video na sociální sítě, ve kterém seniorům naznačil, že lednová valorizace důchodů může být „podstatně vyšší“ než navrhovaných 300 korun měsíčně. Zmínil zákonnou možnost zvýšit penze až o 2,7 procenta průměrného starobního důchodu, tedy zhruba o 590 korun. O pět dní dříve přitom Alena Schillerová představila návrh rozpočtu na rok 2027 se schodkem 389 miliard korun a jasně řekla, že vyšší variantu si při tak napjatém rozpočtu neumí představit. Dva členové téže vlády, dva protichůdné signály. A mezi nimi 2,33 milionu starobních důchodců, kteří chtějí vědět jedinou věc: kolik dostanou.

Co přesně je ve hře

Koridor, ve kterém se vláda pohybuje, vymezuje zákon o důchodovém pojištění. Na jedné straně stojí návrh ministerstva práce: zvýšit základní výměru důchodu z 4 900 na 5 200 korun, procentní výměru nechat beze změny. Výsledek: plošně plus 300 korun měsíčně pro každého příjemce starobního, invalidního i pozůstalostního důchodu.

Na druhé straně je zákonné maximum. Pokud standardní výpočet u průměrného starobního důchodu nedosáhne 2,7 procenta jeho výše, může vláda zvýšit i procentní výměru tak, aby se na tuto hranici dostala. U průměrné penze kolem 21 900 korun to znamená navýšení zhruba o 590 korun. Rozdíl mezi oběma variantami podle ministra práce Aleše Juchelky činí 7,75 miliardy korun ročně, a nejde o jednorázový výdaj, ale o trvalé zvýšení základny, ze které se počítají všechny další valorizace.

Kolik by dostal konkrétní důchodce

Při základní variantě je aritmetika prostá: každý důchod roste o 300 korun bez ohledu na výši. U maximální varianty ale záleží na poměru základní a procentní výměry, takže se částka liší důchod od důchodu.

Výjimku tvoří minimální starobní důchody: ty by i v základní variantě vzrostly o 600 korun (z 9 800 na 10 400 korun) díky souběžnému dorovnání minimální procentní výměry. Naopak příjemci předčasných starobních důchodů, kteří k 1. lednu 2027 ještě nedosáhnou důchodového věku, by z případného navýšení procentní výměry neviděli nic. Zákon jim tuto složku nepřiznává.

Proč má zatím navrch Schillerová

Rozpočet na rok 2027, který Schillerová představila 31. srpna, počítá s růstem výdajů na důchody o 19,2 miliardy korun, ovšem jen v rozsahu zákonné valorizace. Vyšší varianta v něm není. Kdo chce přidat, musí najít dalších téměř osm miliard, a to v rozpočtu, který už dnes míří na schodek 389 miliard.

Procedurálně je pozice ministryně silná: návrh nařízení o valorizaci připravuje resort práce, ale finanční krytí musí projít přes její ministerstvo. Babiš nicméně může výsledek přetlačit politicky, je premiér, vláda rozhoduje kolektivně a zákonná lhůta pro vydání nařízení běží až do 30. září 2026. Dva a půl týdne je v politice hodně času.

Srovnání s posledními roky

Navrhovaných 300 korun by bylo nejnižší lednové navýšení za poslední tři roky. V lednu 2024 důchody vzrostly v průměru o 360 korun, v lednu 2025 o 358 korun a v lednu 2026 dokonce o 668 korun. I kdyby vláda sáhla po maximální variantě kolem 590 korun, stále by zůstala pod loňským navýšením.

Podle nás je právě tohle klíčový politický kontext. Babiš ví, že 300 korun by senioři vnímali jako krok zpátky, zvlášť po roce, kdy dostali víc než dvojnásobek. Schillerová ví, že každá koruna nad zákonné minimum je trvalý závazek, který bude rozpočet zatěžovat i v letech 2028, 2029 a dál.

Co musí důchodce udělat

Nic. Valorizace se promítne automaticky od lednové výplaty 2027. Novou výši důchodu najde každý příjemce na ePortálu ČSSZ nejpozději v den splatnosti lednového důchodu. Žádost podávat nemusí.

Do 30. září 2026 vláda vydá nařízení s konkrétní částkou. Teprve tehdy se ukáže, jestli Babišův slib z nedělního videa bylo předvolební gesto, nebo reálný politický tlak, který pohnul rozpočtem.