V Česku se prodával med, který vůbec nebyl med, a kuřecí maso se salmonelou. Inspekce řekla, ve kterých obchodech je našla

Pardubický Lidl na Palackého třídě 2882 prodával kuřecí zadní čtvrtky šarže 0092111186 s datem použitelnosti 9. srpna 2026. Laboratorní rozbor v nich prokázal Salmonella Infantis, serovar, který je podle evropské zprávy o zoonózách zdaleka nejčastějším typem salmonely u brojlerového masa v celé EU. Druhý nález pochází z provozovny JIP východočeská v Bořanovicích, Hovorčovická 128. Tam inspektoři odebrali půlkilovou sklenici Včelího medu květového lesního od slovenské firmy Medas, šarže 25L159, s trvanlivostí do listopadu 2028. Verdikt SZPI zněl jednoznačně: nejednalo se o med. A právě u tohoto závěru začíná příběh, který přesahuje běžné varování na pranýři.

Co přesně inspekce v medu našla

Akreditovaná laboratoř SZPI ve vzorku identifikovala cizí alfa-amylázu pocházející z plísně Aspergillus oryzae. Tento enzym medu nepatří. Přirozené enzymy v medu, tedy diastáza, invertáza a glukózooxidáza, vznikají činností včel při zpracování nektaru. Alfa-amyláza z Aspergillus oryzae je průmyslově vyráběný enzym, který se běžně používá v potravinářství, ale v pravém medu nemá co dělat.

Důležitý detail: veřejný záznam na Potravinách na pranýři neříká, jaká konkrétní složka med nahradila. Potvrzuje pouze přítomnost cizího enzymu a z toho odvozený závěr, že výrobek nesplňuje definici medu. Co přesně bylo „místo medu“, zůstává veřejně nedořečené.

Výrobce se brání, inspekce trvá na svém

Ředitel Medas Pavel Blaščák závěr SZPI odmítl. Podle jeho vyjádření citovaného TN.cz šarže 25L159 prošla nezávislou německou laboratoří a amyláza Aspergillus oryzae se přirozeně vyskytuje v pylu, který je základní složkou medu. Částečnou oporu pro toto tvrzení nabízí odborná literatura, přehledová studie o vazbách rodu Aspergillus na včely dokládá výskyt A. oryzae v pylu v Brazílii. Jenže samotná přítomnost plísně v pylu ještě automaticky nevysvětluje nález jejího enzymu ve finálním medu.

SZPI na obranu výrobce nečeká. Podle jejího oficiálního postupu má ochrana spotřebitele přednost, nápravná opatření ukládá bezodkladně, i když kontrolovaná osoba výsledek napadne a žádá druhé odborné stanovisko. Laboratoře přitom vzorky pro případný rozhodčí posudek připravují systémově.

Podstatné je, že Medas není na českém pranýři nováčkem. Kromě aktuálního nálezu z Bořanovic eviduje SZPI letos ještě dvě další falšované šarže téhož výrobce zachycené v Kauflandu. Archivní záznamy sahají až do let 2023 a 2018. Jde tedy o opakovaný vzorec, ne o ojedinělou chybu.

Salmonela v kuřeti: riziko přežívá i v mrazáku

Salmonella Infantis způsobuje salmonelózu s typickými příznaky: průjem, horečka, křeče v břiše, zvracení. Příznaky se obvykle objeví 6 hodin až 6 dní po konzumaci kontaminované potraviny. K lékaři by měl člověk zamířit při krvavém průjmu, horečce nad 38,9 °C, zvracení trvajícím déle než dva dny nebo známkách dehydratace.

Kdo by měl doma zmraženou šarži 0092111186 z pardubického Lidlu, neměl by spoléhat na to, že mráz bakterie zlikvidoval. Mražení salmonelu neničí, pouze ji „uspí“, po rozmrazení se bakterie znovu aktivují. Jedinou spolehlivou obranou je důkladná tepelná úprava, ale u prokázaně kontaminované šarže je nejbezpečnější maso nekonzumovat vůbec.

Co dělat, pokud máte dotčenou šarži doma

• Kuřecí čtvrtky: Hledejte šarži 0092111186 a datum použitelnosti 9. 8. 2026. Pokud odpovídá, maso nekonzumujte a řešte reklamaci u prodávajícího.
• Med Medas: Na etiketě hledejte šarži 25L159, datum minimální trvanlivosti 19. 11. 2028, balení 0,5 kg ve skleněné dóze. Výrobce: Medas s.r.o., Spišská Nová Ves.
• Reklamace: Za vady odpovídá prodávající, nikoli výrobce. U řetězce lze reklamaci uplatnit i v jiné provozovně se stejným sortimentem.

iZdroj fotografie: Olgierd Rudak / Creative Commons / CC0 1.0

SZPI uvádí, že v okamžiku zveřejnění už bylo u obou výrobků uloženo opatření ke stažení z prodeje. V regálech by se s nimi spotřebitelé setkat neměli. Šarže v domácích zásobách je ale jiný příběh, tam si musí každý zkontrolovat etiketu sám.