Vláda schválila novelu trestního zákoníku, tresty za týrání zvířat budou přísnější

Přísnější tresty za týrání zvířat v Česku nejsou jen otázkou vyšších čísel v trestním zákoníku. Balík změn, kterému vláda dala zelenou, kombinuje tvrdší sazby s novými nástroji: od předběžného zákazu chovu přes rychlejší odebrání zvířete až po právo policie vstoupit do obydlí při podezření na týrání. Právě tahle kombinace má podle navrhovatelů zajistit, že stát nezasáhne až po rozsudku, ale už ve chvíli, kdy zvíře trpí.

Co přesně se mění v trestním zákoníku

Jádrem je poslanecký návrh novely trestního zákoníku (sněmovní tisk 173), který zasahuje dva paragrafy:

• § 302 – Týrání zvířat: Dolní hranice základní sazby se zvedá z 6 měsíců na 1 rok odnětí svobody. Horní hranice zůstává na 3 letech, kvalifikované maximum na 6 letech se nemění.
• § 303 – Zanedbání péče o zvíře z nedbalosti: Základní sazba roste z maxima 6 měsíců na 1 rok, kvalifikovaná sazba z 2 na 3 roky.
• Nový skutek: Trestným činem se stává bezdůvodné usmrcení kočky nebo psa „ze zavrženíhodné pohnutky“. Česko se tím přibližuje slovenskému modelu, kde samostatný postih za usmrcení společenského zvířete existuje už několik let.

Důležitý detail: absolutní maximum za týrání zvířat v kvalifikovaných případech zůstává šest let. Navrhovatelé necílí na strop, ale na spodní práh, aby soudy nemohly začínat na půl roce.

Druhý návrh: rychlejší zásah, delší zákazy

Vedle trestní novely kabinet podpořil i doprovodnou novelu zákona na ochranu zvířat proti týrání (tisk 174). Ta mění pravidla hry mimo soudní síň:

• Zákaz chovu zvířat se prodlužuje z 5 na 10 let.
• Zavádí se předběžný zákaz chovu, který může úřad uložit ještě v průběhu řízení, ne až po pravomocném rozhodnutí.
• Minimální pokuty za přestupky se zdvojnásobují: z 5 tisíc na 10 tisíc korun, resp. z 10 tisíc na 20 tisíc.
• Policie ČR získává výslovné oprávnění vstoupit při podezření na týrání i do obydlí.
• Obecní úřad obce s rozšířenou působností má moci rychleji nařídit předběžnou náhradní péči a rozhodovat o nákladech ještě za běhu věci.

Podle nás je právě tento druhý návrh pro praxi klíčovější než samotné zvýšení sazeb. Vyšší číslo v zákoně odstrašuje, ale možnost odebrat zvíře a zakázat chov ještě před rozsudkem mění dynamiku celého případu.

Proč nestačilo zvýšit maximum

Důvodová zpráva to říká nepřímo, ale čitelně: problém není jen v zákoně, ale v tom, jak ho soudy používají. Sekundární analýzy projektu Jak trestáme Právnické fakulty UK ukazují, že v letech 2016–2022 skončilo téměř 70 % z přibližně dvou set případů týrání a zanedbání péče podmíněným trestem. Zvýšení dolní hranice na jeden rok má právě tento vzorec narušit, soud už nebude moci uložit půlroční podmínku jako standardní odpověď.

Zároveň platí, že samotná čísla v sazbách změnu nezaručí. Bez důslednějšího vymáhání, silnějších kapacit veterinárního dohledu a ochoty soudů využívat horní polovinu sazeb zůstane zpřísnění na papíře. Navrhovatelé to zjevně vědí, proto balík doplnili o zásahové pravomoci policie a správních orgánů.

Kde stojí Česko ve srovnání se sousedy

V regionálním srovnání si český návrh stojí nad průměrem:

Český návrh tedy v kvalifikovaných případech zůstává přísnější než Rakousko a pohybuje se nad základní slovenskou úpravou. Nový skutek bezdůvodného usmrcení kočky nebo psa navíc kopíruje směr, kterým se Slovensko vydalo už dříve.

Co musí ještě projít

Schválení vládou není konec cesty. Oba návrhy musejí projít Poslaneckou sněmovnou, Senátem a získat podpis prezidenta. Navrhovaná účinnost je 1. ledna 2027. Pokud legislativní proces nezadrhne, Česko vstoupí do nového roku s přísnějšími sazbami, novým trestným činem a výrazně silnějšími nástroji pro ty, kdo mají týraná zvířata chránit ještě předtím, než padne rozsudek.