Pás rovníkového Pacifiku je teď teplejší než při kterémkoli dosud zaznamenaném El Niñu. Nová studie k tomu poprvé přiřadila konkrétní číslo obětí.
8. října 2026 zveřejnilo americké Národní centrum pro predikci klimatu (NOAA CPC) svou pravidelnou diagnostickou zprávu ENSO. Čísla v ní jsou nezvyklá i na poměry instituce, která sleduje El Niño od padesátých let. V oblasti Niño-3, pásu Pacifiku mezi 150. a 90. stupněm západní délky podél rovníku, naměřili odchylku povrchové teploty +3,0 °C oproti normálu. V užší oblasti Niño-1+2 u jihoamerického pobřeží to bylo +3,9 °C a lokálně anomálie přesáhla čtyři stupně. Mezitím v Chicagu a Berkeley dokončoval tým Climate Impact Lab report, který tato čísla přeložil do řeči, jíž rozumí i ministři zdravotnictví: 451 000 lidí navíc může do konce února 2027 zemřít na následky extrémního horka.
Oceán, který přepisuje rekordy
El Niño je teplá fáze klimatického cyklu ENSO. Zjednodušeně: rovníkový Pacifik se oteplí, změní se proudění vzduchu nad celou planetou a s ním i rozložení srážek, sucha a veder. Silné epizody z let 1997–1998 a 2015–2016 dosáhly v referenčním indexu ONI hodnoty 2,3 °C. Letošní El Niño je v jiné lize. NOAA mu přiřazuje 83% pravděpodobnost, že v období říjen–prosinec 2026 překročí hranici „historické události“ na nové stupnici RONI, tedy že svou silou přesáhne cokoli od roku 1950.
Světová meteorologická organizace (WMO) v tiskové zprávě z 3. září 2026 uvádí téměř stoprocentní pravděpodobnost, že jev přetrvá nejméně do února 2027. NOAA pak na jaře 2027 stále počítá s dominancí El Niña; přechod k neutralitě se rýsuje nejdříve na přelomu jara a léta.
451 tisíc životů v devíti měsících
Číslo, které report Climate Impact Lab nese přímo v názvu, vzniklo modelováním vztahu mezi teplotou a nadúmrtností ve více než 24 000 regionech světa. Autoři, Michael Greenstone z University of Chicago, Tamma Carleton z UC Berkeley a analytici z Rhodium Group, vzali sezonní předpovědi teplotních anomálií Evropského centra pro střednědobé předpovědi a porovnali je s průměrem let 1996–2025.
Výsledek: mezi červnem 2026 a únorem 2027 odhadují 451 000 dodatečných úmrtí z horka. Samotné období září 2026 až únor 2027 tvoří 239 000 z nich, s nejistotou ±11 000. A to je spodní odhad; pokud teplo přetrvá do jara a léta 2027, číslo dál poroste.
Nejhůře zasažené regiony:
- Sahel – 66 800 dodatečných úmrtí, z toho Nigérie 31 400, Súdán 17 500, Niger 10 000, Čad 8 000
- Jihovýchodní Asie – Filipíny, Vietnam, Thajsko a Kambodža dohromady 19 400
- Indonésie – 19 300
- Indie – 15 800
- Brazílie – 13 300
- DR Kongo – 10 000
Autoři rámují letošní epizodu jako „dvacet let oteplování doručených najednou“: populačně vážená globální pevninská teplotní anomálie má v příštích měsících dosáhnout +1,2 °C nad normálem a počet extrémně horkých dnů má vzrůst o 44 %.
Důležitá poznámka: studie modeluje výhradně horko. Neobsahuje úmrtí z povodní, sucha, epidemií ani neúrody. Skutečný účet bude vyšší.
Hlad, cholera, dengue, a dalších 49 milionů ohrožených
Světový potravinový program (WFP) odhaduje, že do konce roku 2027 se kvůli El Niñu ocitne v akutní potravinové nejistotě dalších 49 milionů lidí. To je jiné číslo než 451 tisíc; jde o lidi, kteří nemusí zemřít, ale budou hladovět, ztratí úrodu nebo přijdou o příjem. WFP zároveň upozorňuje, že jev vrcholí v době zvýšených cen energie, hnojiv a napjatých námořních tras, což tlačí na ceny potravin globálně.
WHO k tomu přidává katalog zdravotních hrozeb: malnutrice, cholera a další vodou přenosné infekce, malárie, dengue, zika, respirační potíže z kouře lesních požárů. Kombinace vysokého základního tepla, slabých zdravotních systémů a chudoby dělá z tropických zemí epicentrum krize.
Pro Česko a střední Evropu je přímý signál slabší. Copernicus na zimu 2026/27 favorizuje nadprůměrné teploty i srážky na většině kontinentu, ale konkrétní scénář z toho nevyplývá. Nepřímý dopad přes světové trhy s komoditami (obilí, rýže, kakao) je pravděpodobnější než extrémní počasí.
Čas na zásah ještě existuje
Samotnému El Niñu zabránit nelze. Počtu obětí ale ano, alespoň částečně. FAO a WFP v červnu 2026 vyhlásily společný apel na ochranu téměř devíti milionů lidí ve 22 zemích. Balík zahrnuje:
- hotovostní pomoc nejzranitelnějším domácnostem
- odolnější osiva a ochranu dobytka
- vodní infrastrukturu a protipovodňové prvky
- systémy včasného varování
WFP už spustil plány předběžné akce v 15 zemích. Climate Impact Lab doplňuje zdravotní zásahy: chladicí centra, hydratační stanice, ochranu pracovníků v terénu a posílení kapacit nemocnic. Autoři studie výslovně píšou, že cílená akce může zachránit desítky tisíc životů.
Nejznepokojivější na celém reportu není samotné číslo 451 000. Je to fakt, že nejohroženější regiony, měsíce i populace jsou předem známé, a přesto závisí na politických rozhodnutích, kolik z těch životů se podaří uchránit.
Lifestyle
|
PŘEČTENÍ: 8890
Lifestyle
|
PŘEČTENÍ: 9973
