Demonstrace nepomohly. Babiš potvrdil, že vláda návrh na zrušení koncesionářských poplatků nestáhne

Ještě v sobotu večer stálo na Staroměstském náměstí podle organizátorů přes sto tisíc lidí. Mikuláš Minář z pódia žádal stažení návrhu, omluvu za hlasování ve 4:36 ráno a veřejnou debatu s premiérem. O dva dny později, 26. října 2026, Andrej Babiš novinářům na letišti odpověděl jedinou větou, která celou demonstraci smetla ze stolu: návrh se nestahuje. Rušení koncesionářských poplatků je podle něj plněním volebního programu. Připustil jedinou věc, že ve druhém čtení chce sám navrhnout možnost dobrovolného placení. Ústupek v detailu. Ne v principu.

Proč ulice zatím nic nezměnila

Babišova logika je přímočará. Zrušení poplatků měla koalice v programu, návrh leží ve Sněmovně od června, sněmovní tisk 231 byl doručen 19. června 2026, ačkoli premiér veřejně mluví o červenci, a první čtení prošlo 24. října. Vláda tedy z jejího pohledu jen plní, co slíbila voličům. Demonstrace v tomto rámci nejsou argument, ale překážka.

Premiér šel v rétorice ještě dál. Veřejně vyzval „pana Rakušana, opozici a jejich aktivistický spolek Milion chvilek pro demokracii“, aby „nerozeštvávali naši společnost“. Protesty spojil s rizikem agresivity a útoků na politiky. Milion chvilek to ve svém oficiálním stanovisku odmítl, zdůraznil pokojný průběh sobotní akce a požadoval omluvu.

Co to znamená pro Českou televizi a Český rozhlas

Čísla mluví jasně, a ne ve prospěch veřejnoprávních médií. Podle vládního návrhu by Česká televize dostávala ze státního rozpočtu 5,740 miliardy korun ročně, Český rozhlas 2,065 miliardy. Letošní plánované příjmy z koncesionářských poplatků přitom činí 6,730 miliardy u ČT a 2,476 miliardy u ČRo. Rozdíl:

Dohromady téměř o 1,4 miliardy méně. Vláda sice slibuje inflační doložku, valorizaci po překročení kumulované inflace o deset procentních bodů, a rozšíření kontroly NKÚ, ale žádná silnější institucionální pojistka nezávislosti, třeba ústavní zakotvení nebo spolurozhodování Senátu, v návrhu není. Spor o nezávislost se přechodem na státní rozpočet neuzavírá. Otevírá se.

Kdy domácnosti přestanou platit

Zatím nebrzy. Ministryně financí Alena Schillerová po prvním čtení řekla, že změna nemůže nastat od 1. ledna 2027. Mluvčí ministerstva to potvrdil s odkazem na zpoždění legislativního procesu, státní rozpočet na příští rok s novým modelem vůbec nepočítá. Ve hře jsou varianty 1. července 2027 nebo 1. ledna 2028, ale rozhodnuto není.

Schillerová zároveň zdůraznila, že lhůta mezi prvním a druhým čtením nebyla zkrácena. Prostor pro debatu, pozměňovací návrhy a obstrukce tedy zůstává. Právě tady může tlak z ulic ještě něco změnit, ne na samotném principu zrušení poplatků, ale na termínu účinnosti, na konkrétních částkách, na pojistkách.

Letná jako další test

Milion chvilek nečeká. Hned po Staromáku oznámil další demonstraci na Letné na 15. listopadu 2026, dva dny před výročím 17. listopadu. Babiš to čte jako pokus „zprivatizovat“ odkaz Dne boje za svobodu a demokracii. Spolek naopak tvrdí, že protest proti zásahům do médií je přesně tím, co 17. listopad symbolizuje. Opozice mezitím stupňuje tlak uvnitř Sněmovny: Martin Kupka žádá prošetření zásahu ochranné služby při nočním jednání, další poslanci mluví o obstrukcích.

Slib „zrušíme poplatky“ vláda drží politicky pevně. Prakticky ale naráží na to, že rychlé prosazení prvního čtení neznamená rychlou účinnost. Mezi hlasováním ve 4:36 ráno a skutečným koncem poplatků leží měsíce legislativního procesu, a Letná.