„Švagrová mi chce ukrást jméno pro dítě. Je jí úplně jedno, že mi tím ublíží,“ vzlyká žena

Výběr jména pro miminko je pro budoucí rodiče obvykle velkou věcí. Zvažují, jak zdrobněle budou prckovi říkat, jak se jméno hodí k jeho příjmení nebo jestli je moderní. Pro některé rodiče je důležité, aby jejich potomek dostal jméno po rodičích nebo prarodičích. Právě po zesnulém dědečkovi pojmenovala svého syna Adéla Soukupová z Prahy. Redakci Dámského deníku se ale svěřila, že teď jí začalo dělat velké vrásky rozhodnutí její švagrové.

Švagrová chce dát synovi stejné jméno

Přestože původně chtěla Adéla s manželem pojmenovat svého syna jiným jménem, zvolili nakonec to po dědovi. Během koronavirové pandemie totiž zemřel a zdálo se, že krásným gestem uctí jeho památku. „Když se malý narodil, měl se jmenovat Vojta, ale dali jsme mu jméno Petr. K dědečkovi jsme měli velmi blízko a jeho ztráta nás hodně ranila,“ vysvětluje čtenářka. Teď ji ale velmi rozčílilo rozhodnutí, které učinila švagrová.

Adélin bratr a jeho žena jsou v očekávání druhého potomka. Oznámili rodině, že se jim má narodit chlapec a plánují ho pojmenovat Petr po dědečkovi. Adélu to zasáhlo a zároveň vytočilo. Nechce, aby se dítě jmenovalo stejně jako její syn. Ze všeho viní svoji švagrovou. „Mému bratrovi je úplně jedno, jak se bude jeho dítě jmenovat. Nechává rozhodovat svou ženu. Štve mě, že to s námi předem neprobrali. Je jim jedno, že mi tím ublíží,“ vzlykala Adéla.

Babičce to přijde jako skvělý nápad

Dobrý krok to podle čtenářky není ani z praktických důvodů. Po narození bratrova syna budou v rodině dva malí chlapci se stejným jménem. „Bude mezi nimi jen patnáctiměsíční věkový rozestup. Bude se to všem plést. Když na děti budeme volat, budou zmatené,“ říká Adéla. K jejímu překvapení je ale zřejmě jediná, komu to vadí. „Mluvila jsem o tom s maminkou a ta mi řekla, že si myslí, že je skvělé, že se nám všem líbí stejné jméno. Že je to v pořádku. Já si to nemyslím,“ dodala.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Přestože bratr a jeho žena rodinu ujistili, že hodlají svému synovi říkat nějakou zdrobnělinou nebo zkomoleninou jeho jména, aby se to nepletlo a nekomplikovalo rodinné vztahy, Adélu to neuspokojilo. Uvědomuje si, že se chová trochu malicherně, že do rozhodnutí švagrové a jejího manžela nemá co mluvit i že na jméno Petr nemá žádná výhradní práva. Přesto má pocit, že jméno milovaného dědečka by měl nosit jenom její syn. Prostě je jí to líto.