Městský soud v Praze nařídil poslanci Filipu Turkovi, aby se veřejně omluvil Hnutí DUHA za výrok, kterým organizaci spojil s úmrtími při povodních.
Dne 14. září 2026 padl nepravomocný rozsudek, který Turka zavazuje k dvojí omluvě: jednu má zaslat přímo Hnutí DUHA, druhou zveřejnit na svém facebookovém profilu minimálně na sedm dní. Pikantní je, jak k verdiktu došlo. Soud rozhodl takzvaným rozsudkem pro uznání, protože se poslanec za Motoristy sobě ve stanovené třicetidenní lhůtě k žalobě vůbec nevyjádřil. Jinými slovy: Turek prohrál, aniž by bojoval.
Od „parazitů“ k žalobě za pět týdnů
Příběh začal 24. dubna 2026 na akci XTV, kde Turek mluvil o „progresivistických, levicových, někdy zelených, někdy různých jiných parazitech“, které chtějí Motoristé „postupně deratizovat“. Když se zvedla vlna kritiky, poslanec se na Facebooku pokusil vysvětlit, koho měl na mysli. A právě tam napsal větu, která ho dostala před soud: „Například při povodních zemřelo několik lidí, protože aktivistická Duha zamezila stavbě potřebné přehrady.“
Tím z obecné invektivy udělal konkrétní obvinění, organizaci přisoudil spoluvinu na lidských obětech zářijových povodní 2024. Hnutí DUHA reagovalo 5. května předžalobní výzvou s požadavkem veřejné omluvy. Turkův právní zástupce vzkázal, že se klient omlouvat nebude. Žaloba přistála u soudu 24. června.
Proč rozsudek pro uznání není maličkost
Mediální zkratka „soud řekl, že Turek překročil meze kritiky“ je silnější, než co veřejně dostupné informace dokládají. Městský soud v Praze zatím nezveřejnil meritorní odůvodnění, rozhodl procesně, protože žalovaný mlčel. To ale neznamená, že jde o formalitu.
Rozsudek pro uznání má reálné důsledky:
- Turek musí v omluvě výslovně přiznat, že jeho výrok se nezakládal na pravdě a že šlo o neoprávněný zásah do pověsti spolku.
- Omluva musí viset na jeho facebookovém profilu nejméně týden, před očima statisíců sledujících.
- Případné odvolání se u tohoto typu rozsudku soustředí hlavně na to, zda byly splněny procesní podmínky pro jeho vydání, nikoli na znovuotevření debaty o povodních a přehradách. Manévrovací prostor je výrazně užší než v běžném sporu.
Právní základ žaloby stojí na § 135 občanského zákoníku, tedy na ochraně pověsti právnické osoby. Nejde o trestní řízení ani o ochranu osobnosti fyzické osoby. Hnutí DUHA se bránilo jako spolek, jehož jméno bylo veřejně spojeno se smrtí lidí.
Přehrada, která nemohla stát
Turkovo obvinění se opíralo o představu, že ekologové zablokovali stavbu přehrady Nové Heřminovy, a tím nepřímo zavinili povodňové oběti. Jenže Hnutí DUHA upozorňuje na jednoduchou časovou aritmetiku: vyvlastňování posledních pozemků pro přehradu začalo až v únoru 2026. Stavba v září 2024 stát nemohla, bez ohledu na to, kdo se účastnil správních řízení.
Jesenická pobočka organizace skutečně využívala zákonné možnosti v řízeních kolem přehrady, to nikdo nepopírá. Ale mezi zákonnou účastí v procesu a „zamezením stavby, kvůli kterému zemřeli lidé“ je propast, kterou Turkův facebookový příspěvek přeskočil jednou větou. Podobné obvinění po povodních vznesl i tehdejší ministr zemědělství Marek Výborný, ten ale po osobním jednání uznal, že účast Hnutí DUHA nebyla důvodem, proč přehrada dosud nestojí.
Facebookový status politika už není „jen názor“
Turkův případ není v českém prostředí ojedinělý. Nejvyšší soud letos v květnu odmítl dovolání Andreje Babiše ve sporu s novinářkou Pavlou Holcovou, i tam šlo o facebookový příspěvek a soudy zdůraznily, že politik nese vyšší míru odpovědnosti za zveřejněný obsah. Tam ovšem proběhlo plné meritorní řízení, zatímco Turek se k žalobě ani nevyjádřil.
Právě to je na celém případu nejpozoruhodnější. Poslanec, který veřejně obvinil konkrétní organizaci ze spoluviny na smrti lidí, nedokázal nebo nechtěl svůj výrok obhájit před soudem v základní třicetidenní lhůtě. Ať už šlo o taktiku, podcenění, nebo záměrné ignorování, výsledek je rozsudek, který ho zavazuje k veřejné omluvě.
Co bude dál
K 15. září 2026 Turek na verdikt veřejně nereagoval. Rozsudek je nepravomocný a odvolání zůstává otevřenou možností; vzhledem k tomu, že jeho právní zástupce už v květnu odmítl jakoukoli omluvu, bylo by překvapivé, kdyby ji teď poslanec dobrovolně zveřejnil.
Otázka ale nestojí jen na tom, jestli se Turek odvolá. Stojí na tom, co si český politik může dovolit napsat na Facebook, aniž by za to nesl důsledky. Městský soud v Praze právě naznačil, že věta o smrti lidí přestává být „jen názor“ ve chvíli, kdy ji nelze doložit fakty.