Sníh jen nad 2 000 metrů. První zimní předpověď pro Česko je venku a lyžaři z ní radost mít nebudou

13. srpna 2025 se na webu Severe Weather Europe objevila první širší interpretace sezónních dat Evropského centra pro střednědobé předpovědi počasí. Mapy pro prosinec až únor svítily nad Českem červeně, silněji než nad většinou okolních regionů. Několik dní nato přibyly sněhové výhledy a ty vypadaly ještě hůř: podnormální sněžení prakticky v celé střední Evropě, s výjimkou nejvyšších horských poloh. Hranice 2 000 metrů, která se začala objevovat v titulcích, není doslovný výstup modelu. Je to redakční zkratka. Ale zkratka, která má oporu v datech.

Co přesně říká sezónní výhled

Copernicus Climate Change Service, datová služba Evropské unie napojená na ECMWF, publikuje sezónní předpovědi každý měsíc. Nejde o předpověď počasí na konkrétní den a místo. Jde o pravděpodobnostní pole: model spustí desítky simulací a spočítá, kolik z nich spadne do teplejší, normální nebo chladnější kategorie oproti klimatologickému průměru.

Pro zimu 2025/2026 většina členů ansámblu nad Českem spadla do teplejší kategorie. Červená barva na mapě tedy neznamená „o tolik stupňů tepleji“, ale „výrazně vyšší pravděpodobnost nadnormálních teplot“. ECMWF sám ve svém informačním listu upozorňuje, že sezónní výhled ukazuje posun rozdělení možných výsledků, ne jediný scénář. A dodává důležitou výhradu: Evropa patří mezi regiony, kde je dovednost sezónních předpovědí relativně nízká.

Proč zrovna 2 000 metrů

Číslo nevzniklo v počítači ECMWF. Vzniklo kombinací dvou faktů: teplého signálu a toho, co o sněhu víme z dlouhodobých měření.

Švýcarský Institut pro výzkum sněhu a lavin (SLF) sleduje sněhovou pokrývku v Alpách desítky let. Závěr je jednoznačný: pod 1 300 metrů nadmořské výšky sníh ubývá statisticky významně. Nad 2 000 metrů se hloubka sněhu v polovině zimy drží bez jasného klesajícího trendu. Mezi těmito hranicemi leží šedá zóna, kde rozhoduje konkrétní průběh zimy: vpády studeného vzduchu, srážkové epizody, vítr.

A právě tady je problém pro české lyžaře:

• Medvědín (Špindlerův Mlýn) – vrchol 1 235 m
• Pláň (Špindlerův Mlýn) – 1 198 m
• Zadov (Šumava) – 952 až 1 105 m

Srovnejte s destinacemi, kam Češi běžně jezdí za jistějším sněhem:

• Tatranská Lomnica – sjezd z 2 190 m, uváděná pětiměsíční sněhová garance
• Obergurgl-Hochgurgl – areál 1 800 až 3 030 m

Rozdíl není kosmetický. Je strukturální. Česká střediska leží v zóně, kde přírodní sníh závisí na krátkých studených oknech. Tatry a vysoké Alpy leží tam, kde ho drží nadmořská výška sama o sobě.

Teplá zima neznamená zima bez mrazu

Tady je klíčové rozlišení, které se v diskusích o sezónních výhledech pravidelně ztrácí. Teplý sezónní průměr může vzniknout i tak, že prosinec je výrazně nad normálem, ale leden přinese dvoutýdenní arktický vpád. Průměr vyjde teplejší, ale lyžaři měli čtrnáct dní parádního sněhu.

Už zářijová aktualizace výhledu ostatně připouštěla, že leden může mít lepší sněhový potenciál než začátek sezóny. A zpětná kontrola to potvrzuje: podle vyhodnocení ČHMÚ skončila zima 2025/2026 v Česku s průměrnou teplotou −0,2 °C, tedy o půl stupně nad normálem 1991–2020, a se srážkami na 68 % normálu. Celkově teplejší a sušší, ale leden byl naopak o 1,5 °C chladnější než obvykle. Přesně ten typ epizody, na kterou české areály sázejí.

Problém je, že na takovou epizodu nelze plánovat dovolenou s měsíčním předstihem.

Co to znamená prakticky

Pro lyžaře nejde o otázku „bude zima?“, ale „kde bude zima dost vysoko na to, aby se sníh udržel“. Česká střediska budou fungovat, ale s vyšší závislostí na technickém zasněžování a na tom, jestli teploty klesnou pod hranici, při které sněžná děla vůbec mohou pracovat. Špindlerův Mlýn sám uvádí, že zasněžování probíhá postupně a limitují ho hydrologická pravidla i vhodné teplotní podmínky.

Kdo chce jistotu, měl by letos mířit výš. Tatranská Lomnica nebo rakouský Gurgl nabízejí nadmořskou výšku, kterou žádný český kopec nemá. Kdo chce zůstat v tuzemsku, měl by být flexibilní: sledovat krátkodobou předpověď a vyrazit, až přijde studené okno. Kupovat skipasy a ubytování v českých horách měsíce dopředu bez možnosti storna je letos riskantnější sázka než obvykle.

Série pokračuje

Zima 2025/2026 není výjimka, ale pokračování trendu. Předchozí sezóna 2024/2025 skončila v Česku s odchylkou +0,8 °C nad normálem. Tu před ní ČHMÚ označil za druhou nejteplejší od zimy 1961/1962. Sezónní výhledy ECMWF četly podnormální evropské sněžení už i pro zimu 2024/2025, a měly pravdu.

Na podzim 2025 navíc sílila slabá La Niña. NOAA v září vydala La Niña Watch, v říjnu už plný La Niña Advisory. Pro Evropu je ale vliv ENSO nepřímočarý a slabší než v tropech nebo v Severní Americe. Sezónní modely ho zahrnují, ale samy přiznávají, že evropská zima zůstává těžko předvídatelná i v letech s výrazným pacifickým signálem.

Červená mapa není rozsudek. Je to pravděpodobnostní pole s omezenou lokální přesností. Ale směr, kterým ukazuje, se opakuje už několik zim po sobě, a české hory jsou na to příliš nízko.