Přestože z největší krize, která znamenala obrovské zdražování, se Česko pomalu dostává, ceny základních věcí i energií a služeb se pořád drží vysoko.
Spousta seniorských domácností se z vln nebývalého zdražování stále nemůže finančně vzpamatovat. Náklady na bydlení, energie, vodu, ale i ceny základních potravin dramaticky stouply a osaměle žijící starší lidé jen horko těžko vyjdou se svým důchodem. Své o tom ví čtenářka DámskéhoDeníku devětasedmdesátiletá Eva z Děčínska. „Musím hlídat každou korunu. Stáří je samo o sobě smutné, ale stáří v bídě je navíc ponižující,“ napsala nám do redakce.
Po letech dřiny si plánovali užít důchod
Celý život paní Eva tvrdě pracovala ve výrobním závodu. Tam se před šedesáti lety seznámila i se svým manželem. Vzali se, získali novomanželskou půjčku a nakonec se jim podařilo sehnat i malý byt. Narodil se jim syn a později i dcera. „Děti vyrostly, vystudovaly a pořídily si vlastní rodiny. S manželem jsme oba měli už krátce do důchodu a těšili jsme se, jak si odpočineme a budeme si užívat vnoučat,“ vzpomíná paní Eva.
Továrna, kde oba pracovali, byla v devadesátých letech zprivatizována a pak se zavřela. Přišli o práci, ale našli si místo u soukromníka. Nebylo to ale klasické zaměstnání, museli mít živnostenský list. Roky plynuly a konečně nastal čas, kdy si manželé mohli dovolit odejít na zasloužený odpočinek. Jenže si ho moc dlouho neužili. Manžel paní Evy brzy zemřel.
Na živobytí jí musí přispívat dospělé děti
Byla to rána, ze které se paní Eva jen těžko vzpamatovávala. Navíc se obávala, jak sama utáhne životní náklady. Pro vdovu s nízkým důchodem to znamenalo, že se musela hodně uskromnit. „Už pět let jsem vdova. Místo abych si užívala klidného života, po letech tvrdé dřiny přemýšlím, jak přežít další měsíc. Zvlášť po tom velkém zdražování,“ svěřila se čtenářka.
Zaplacení nezbytných věcí, jako je bydlení, jídlo a léky, jí dělá velké potíže. „Chtěla bych vidět politiky, jak by vyžili z mého důchodu. Abych všechno poplatila, musím dělat nechutné věci. Říkám si o peníze svým dětem. Moc se stydím a mám pocit, že jsem jako rodič selhala, když mě děti musí živit,“ postěžovala si paní Eva s tím, že nechápe, jak se to mohlo stát. „Vždyť jsem celý život tvrdě pracovala. A teď živořím. Stáří je smutné. Stáří v chudobě je ponižující,“ napsala závěrem čtenářka.