Rok 2027 bude mít klima roku 2040. Klimatologové spočítali, o kolik let nás El Niño přeskočí v čase

Klimatolog Zeke Hausfather, jehož výpočty citoval The Washington Post, dává roku 2027 devadesátipětiprocentní šanci na nový teplotní rekord. Jeho projekce počítá se středem kolem 1,76 °C nad předindustriálním průměrem a rozmezím 1,67 až 1,85 °C. Horní okraj tohoto pásma odpovídá úrovni, které by samotný trend oteplování bez přispění El Niño dosáhl teprve kolem let 2037 až 2040. Spodní okraj posouvá „časový skok“ na zhruba sedm let dopředu, k roku 2034. Jde tedy o rozpětí sedmi až třinácti let, které planeta v roce 2027 přeskočí; ne o jedno jediné číslo, ale o pásmo závislé na tom, jak silně El Niño skutečně udeří.

Proč právě rok 2027

El Niño je teplá fáze cyklu ENSO v tropickém Pacifiku: mořská hladina se ohřeje, změní se proudění vzduchu i srážkové vzorce a oceán uvolní obrovské množství akumulovaného tepla do atmosféry. Klíčový detail je zpoždění. Vrchol samotného El Niño se čeká na přelomu let 2026 a 2027, ale globální teplotní odezva přichází o tři až čtyři měsíce později, proto nejteplejší měsíce spadnou až do roku 2027.

Epizoda, která se právě rozvíjí, přitom nemá v moderních záznamech obdobu. Carbon Brief uvádí medián vrcholové hodnoty indexu Niño 3.4 kolem 3,6 °C, proti dosavadnímu rekordu 2,75 °C z let 2015–2016. NOAA v červenci 2026 přisoudila „velmi silnému“ El Niño pravděpodobnost přes 81 %. A to vše přichází na planetu, která je už výrazně teplejší než při jakémkoli předchozím super El Niño.

Kolik tepla přidá příroda a kolik člověk

Samotné El Niño dokáže dočasně zvýšit globální průměr zhruba o 0,2 °C. To zní málo, jenže se přičítá k základu, který už sám o sobě roste rychleji, než se čekalo. Analýza dat NASA ukazuje, že historický trend oteplování činil přibližně 0,19 °C za dekádu, zatímco v posledních deseti letech se blíží 0,27 °C za dekádu. Hausfather mluví o tom, že akceleraci už lze statisticky detekovat.

Právě souběh těchto dvou sil, zrychlujícího se antropogenního oteplování a mimořádně silného přírodního výkyvu, vytváří podmínky pro „časový skok“. Rok 2024 skončil na přibližně 1,55 °C nad předindustriálem. Hausfatherův střed pro rok 2027 je 1,76 °C. Rozdíl 0,21 °C v globálním ročním průměru je v klimatologii enormní skok, srovnatelný s tím, co jinak trvá celou dekádu.

WMO to zasazuje do širšího rámce: pro období 2026–2030 čeká roční teploty v pásmu 1,3 až 1,9 °C nad předindustriálem a dává 75% šanci, že už pětiletý průměr tohoto období překročí hranici 1,5 °C. Rok 2027 tedy není osamělý výstřelek, je špičkou vlny, která stoupá pod ním.

Ochutnávka budoucnosti, ne nový normál

Po odeznění El Niño se rok 2028 s vysokou pravděpodobností vrátí pod úroveň roku 2027. Hausfather sám očekává chladnější následující rok. Jenže „chladnější“ neznamená návrat k teplotám, na které jsme byli zvyklí. Klimatolog Ben Noll ve Washington Post připomíná „schodovitý“ charakter oteplování: po každém velkém El Niño základ neklesne tam, kde byl před předchozím cyklem. Planeta si část tepla ponechá.

Rok 2027 je proto nejpřesnější chápat jako náhled, krátký pohled do oken konce třicátých let. Podmínky, které budou v roce 2027 extrémní, se stanou běžným základem o dekádu později. Emise přidávají zhruba ekvivalent jednoho trvalého El Niño za každých deset let. Co dnes šokuje, bude za patnáct let průměr.

Co to znamená pro Evropu a Česko

Pro Evropu existují alespoň hrubé signály. Společné výzkumné centrum Evropské komise čeká teplejší než normální podmínky s gradací směrem k jaru 2027. Copernicus naznačuje pro střední Evropu vlhčí pozdní podzim a začátek zimy, pro jižní Evropu vlhčí začátek podzimu. Silné El Niño může zesílit atmosférické toky vlhkosti, a tím i riziko přívalových srážek a povodní.

Pro Česko konkrétní předpověď neexistuje, a je důležité říct proč. CzechGlobe výslovně upozorňuje, že dopady El Niño v Evropě nelze přímo předvídat, protože k nám pronikají jen nepřímo přes takzvané telekonekce a interakci se severoatlantickými režimy. Fér je mluvit o zvýšené rozkolísanosti: větší šance na vlny veder i na epizody silných srážek, nikoli jistota jednoho konkrétního typu extrému.

Jak moc věřit číslům

Směr předpovědi je poměrně robustní. WMO uvádí vysokou důvěru v roční teplotní projekce, protože zpětné testy vykazují velmi dobrou shodu s realitou. Přesná amplituda El Niño ale zůstává nejistá. ECMWF připomíná, že jarní předpovědi ENSO jsou historicky obtížné a že rok 2017 přinesl jejich systému nejhorší březnový výpadek v záznamu, vzácný, ale reálný případ, kdy se modely výrazně zmýlily.

Hausfather sám přiznává, že v roce 2023 podcenil, jak rychle teplotní skok přijde. Jeho aktuální projekce používá měsíční data do dubna 2026 a nejnovější předpovědi ENSO. Carbon Brief nezávisle dochází k podobným číslům: střed 1,71 °C s 90% rozsahem 1,49 až 1,93 °C a 92% šancí na rekord. Dvě různé metody, podobný výsledek, to zvyšuje důvěru, i když přesné číslo zůstává otevřené.

Rok 2027 pravděpodobně nebude konec světa. Bude to ale rok, ve kterém si planeta na pár měsíců vyzkouší teploty, které se za patnáct let stanou jejím novým základem. A právě v tom je jeho skutečná váha: ne v tom, co přijde, ale v tom, co po něm už neodejde.