Pekárna z Agrofertu chtěla 100 milionů na chléb bez konzervantů. Policie teď navrhla obžalobu, hrozí až 10 let

Příběh začal v prosinci 2015 ambiciózním projektem za 400 milionů korun. Pekárna Zelená louka, součást koncernu Agrofert, chtěla v Herinku u Prahy postavit výrobní linku na toastový chléb nové generace: bez konzervantů, s méně soli, delší trvanlivostí a lepší chutí. Stát na to přispěl stamilionovou dotací z evropského programu. O deset let později leží na stole evropského žalobce návrh na obžalobu a dvěma lidem hrozí pět až deset let vězení. Nejde přitom o běžný spor o to, zda byl projekt dost inovativní. Policie a Úřad evropského veřejného žalobce tvrdí, že stát byl při vyplácení peněz aktivně uveden v omyl.

Co pekárna slibovala za sto milionů

Veřejný záznam v dotační databázi čte jako katalog moderní pekárenské technologie. Projekt „Inovační linka na výrobu toastového chleba PENAM a.s.“ počítal s celkovým rozpočtem 400 milionů korun, z toho 100 milionů tvořila dotace z EU, zbytek měla pokrýt firma. Linka měla přinést:

• vakuové hnětení těsta a takzvaný clean-room pro čisté prostředí výroby,
• automatické dávkování ingrediencí a inovované řízení výroby,
• vlastní pšeničný kvas jako základ receptury,
• tři nové druhy toastového chleba bez konzervantů.

Projekt běžel od prosince 2015 do dubna 2018. Dotace byla vyplacena. A pak přišel audit.

Audit, který změnil všechno

Evropská komise v rámci prověrky střetu zájmů Andreje Babiše prozkoumala i konkrétní dotační projekty Agrofertu, a právě u toastové linky narazila na zásadní problém. Auditoři zjistili, že německá Lieken AG, od roku 2013 součást téhož holdingu, už v té době vyráběla toastový chléb Golden Toast s pšeničným kváskem a bez konzervantů. Produkt, který měl být v české žádosti prezentován jako novinka, podle Komise novinkou nebyl. Přinejmenším ne na úrovni celé skupiny.

Ministerstvo průmyslu a obchodu zpočátku váhalo. Ještě v lednu 2022 uvádělo, že bez expertiz od Komise nemá dost podkladů pro odnětí dotace. Když je dostalo, oznámilo, že k odnětí přistoupí. Správní řízení zahájilo už 20. října 2021, to potvrzuje i samotný Agrofert ve výroční zprávě za rok 2023, kde zároveň uvádí, že výsledek řízení není znám. Přesnou aktuální fázi tohoto řízení ministerstvo dodnes odmítá zveřejnit.

Důležitý detail: protože Brusel projekt odmítl proplatit, stomilionová ztráta nedopadla na rozpočet EU. Dopadla na český státní rozpočet, který dotaci vyplatil ze svého.

Z auditní výtky se stal trestní případ

A tady kauza přerostla z administrativního sporu do jiné ligy. EPPO v říjnu 2024 oznámilo, že obvinilo dvě fyzické osoby a jednu právnickou, Pekárnu Zelená louka, z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů EU. Klíčová formulace zní: podezřelí měli předložit nepravdivé údaje a zamlčet podstatné informace, aby dotaci získali.

Nejde tedy jen o to, že projekt nesplnil bodové hodnocení inovativnosti. EPPO a NCOZ dovozují, že žadatel věděl o existenci srovnatelného produktu v rámci skupiny, a přesto jej v žádosti prezentoval jako inovaci. Rozdíl mezi „špatně vyplněnou žádostí“ a „aktivním klamáním státu“ je právě tím, co z případu dělá trestní věc s horní sazbou deset let.

Policie zajistila i nemovitosti v Herinku v hodnotě zhruba 98 milionů korun. Vrchní soud zamítl stížnost firmy proti zajištění. Samotný provoz pekárny ale zajištění nezastavuje, blokuje pouze převod či zatížení majetku, vlastník může haly dál užívat.

Na tahu je žalobce, kterému zbývají dny

8. června 2026 předložila NCOZ spis s návrhem na podání obžaloby dozorovému žalobci Adamu Bašnému z pražské kanceláře EPPO. Bašný ale 1. dubna oznámil rezignaci a ve funkci končí ke 30. červnu. Má tedy necelé tři týdny na to, aby vyhodnotil poslední procesní úkony a rozhodl, zda obžalobu podá.

Pokud to nestihne, věc převezme jiný žalobce. To by znamenalo další měsíce seznamování se s rozsáhlým spisem, a reálné prodloužení celého řízení. I v optimistickém scénáři, kdy obžaloba padne ještě v červnu, je u hospodářské kauzy s evropskými audity a znaleckými posudky realistický horizont do nepravomocného rozsudku spíš v řádu let.

Co odlišuje toastovou kauzu od zbytku

Dotační spory kolem Agrofertu se většinou točily kolem systémové otázky: měl holding po únoru 2017 vůbec nárok na dotace kvůli střetu zájmů svého zakladatele? Toastová kauza stojí jinde. Tady nejde o to, kdo firmu vlastní, ale o to, co firma napsala do žádosti. Audit Komise dodal munici, a policie z ní postavila obvinění, které míří na konkrétní lidi a konkrétní činy.

Platí presumpce neviny. O vině nerozhodla NCOZ ani EPPO, ale teprve soud. Sto milionů korun ale zatím chybí ve státním rozpočtu, a jediné, co stát drží jako pojistku, jsou zaplombované haly v Herinku.