Padla další obvinění v bitcoinové kauze, jedním z obviněných je i exministr Blažek

Kauza, která přes rok sílila jako politický skandál, se definitivně přelila do trestněprávní roviny. Vrchní státní zastupitelství v Olomouci oznámilo zahájení stíhání tří osob pro zneužití pravomoci úřední osoby a dva zvlášť závažné zločiny legalizace výnosů z trestné činnosti. Podle informací iROZHLASu a Seznam Zpráv jde vedle Blažka o jeho někdejšího náměstka Radomíra Daňhela a brněnského advokáta Kárima Titze, který zastupoval dárce bitcoinů Tomáše Jiřikovského. Všichni tři jsou stíháni na svobodě. Hrozí jim pět až dvanáct let vězení.

Od daru k obvinění: co se stalo za jedenáct měsíců

Příběh začal nabídkou, která na ministerstvo dorazila prostřednictvím advokáta Titze. Jiřikovský nabízel státu 30 % kryptoměn z peněženky, k níž se mělo podařit získat přístup. Podle oficiální časové osy ministerstva Blažek 30. ledna 2025 připustil pokračování jednání za podmínky zapojení ministerstva financí a Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Darovací smlouva byla uzavřena 7. března 2025 na 468,468 BTC.

Na jaře 2025 kauza praskla mediálně, Blažek rezignoval. V srpnu téhož roku policie obvinila Jiřikovského ze dvou skutků legalizace výnosů z trestné činnosti a navrhla jeho vzetí do vazby. Později mu přibylo i stíhání za provozování darknetového tržiště Nucleus Market. Květnové obvinění trojice kolem ministerstva přišlo zhruba osm a půl měsíce po Jiřikovského stíhání, a teprve nyní kauza zasáhla lidi, kteří stáli na straně státu.

Co přesně policie obviněným klade za vinu

Tisková zpráva VSZ popisuje skutek obecně, ale výstižně:

• Výkon pravomoci v rozporu s právním předpisem s úmyslem opatřit jinému neoprávněný prospěch.
• Převedení věci pocházející z trestné činnosti na jiného.
• Snaha podstatně ztížit zjištění původu věci.

Dva z obviněných jsou stíháni jako pachatelé, jeden jako organizátor. Kdo je kdo, zastupitelství veřejně nerozlišilo. Blažek po obvinění uvedl, že se cítí naprosto nevinný, nesouhlasí s ním a nevidí v něm vlastní obohacení. Podle jeho slov mu je kladeno za vinu hlavně to, že darovací smlouvě nepředcházely potřebné formální procesy. Motivací prý byl prospěch pro stát.

Audit, který předznamenal trestní stíhání

Klíčový mezikrok představuje předběžná auditní zpráva Grant Thornton z léta 2025. Auditoři konstatovali, že ministerstvo před přijetím daru znalo okolnosti naznačující významné riziko nelegálního původu bitcoinů, a bez dalších kroků dar přijmout nemělo. Interní audit zveřejněný 20. dubna 2026 pak odhalil další vrstvu: stát na základě dohod o narovnání s kupci bitcoinů vyplatil 44 milionů korun a auditoři zpochybnili, zda tím byla všechna rizika skutečně odstraněna. Ministerstvo pod vedením současného ministra Jeronýma Tejce následně podalo trestní oznámení na NCOZ.

Mediální blockchainová analýza iROZHLASu pracuje s odhadem, že na související peněžence mohlo být až 5 366 BTC v hodnotě kolem 12,5 miliardy korun. Oficiálně potvrzený objem daru je ale 468,468 BTC, vyšší částky zůstávají analytickým odhadem, nikoli policejním vyčíslením škody.

Proč je tohle jiná liga než politický skandál

Dokud kauza žila v režimu auditů, rezignací a mediálních odhalení, šlo o reputační problém jedné strany a jednoho resortu. Obvinění ze 4. května 2026 posouvá věc jinam. Ministerstvo spravedlnosti, instituce, která má dohlížet na právní stát, se ocitá v roli prostředí, skrz které mohlo dojít k legalizaci výnosů z trestné činnosti. Nejde o periferii státní správy, ale o její jádro.

Podle nás je to moment, kdy se kauza stává plnohodnotným testem kontrolních mechanismů státu. Pokud obžaloba potvrdí, že ministr, jeho náměstek a advokát dárce vědomě obešli procesy navržené právě proti praní peněz, půjde o bezprecedentní selhání na úrovni exekutivy. Pokud ne, bude to důkaz, že české trestní právo umí oddělit politickou odpovědnost od trestní. Tak či tak, odpověď už nehledají novináři ani auditoři, ale soud.