Okamura spočítal, kolik vás Fialova vláda stála na elektřině navíc. Číslo, které nechcete slyšet

Tomio Okamura v červnovém rozhovoru pro pořad Napřímo na TN.cz prohlásil, že Fialova vláda zdražila Čechům elektřinu, protože přenesla podporu obnovitelných zdrojů zpět na odběratele. Konkrétní částku pro jednu domácnost ale v rozhovoru neuvedl. Udělali jsme to za něj. Vzali jsme oficiální sazbu Energetického regulačního úřadu, vynásobili ji typickou spotřebou a výsledek je nepříjemně čitelný: běžná domácnost s odběrem 3 MWh zaplatila ročně navíc zhruba 1 800 korun s DPH. Při vyšší spotřebě 6 MWh to bylo přes 3 500 korun. A na úrovni celého trhu? Zhruba 17 miliard korun, které měly jít z účtů odběratelů.

Co je POZE a proč ho máte v účtu

POZE, příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů energie, je regulovaná položka v ceně elektřiny. Neovlivníte ji výběrem dodavatele, nesníží ji žádný slevový kód. Její výši každoročně stanovuje ERÚ a rozhoduje o ní vláda: buď ji zaplatí stát z rozpočtu, nebo ji nechá v účtech odběratelů.

Od posledního čtvrtletí 2022 a po celý rok 2023 hradil POZE kompletně stát. Důvod byl prostý, energetická krize. Podle ERÚ stát v roce 2023 dotoval regulované složky energií asi 59 miliard korun. Pro rok 2024 ale Fialova vláda stanovila na POZE jen 9,35 miliardy korun, později navýšené na 12,85 miliardy pro energeticky náročné firmy. Zbytek se vrátil do účtů. Sazba pro domácnosti: 495 Kč/MWh bez DPH, tedy 599 Kč s DPH.

Kolik to stálo vaši domácnost

Okamura v rozhovoru žádný konkrétní výpočet nepředložil. Čísla ale jdou snadno dopočítat z oficiální sazby ERÚ. Tady je přehled podle roční spotřeby:

Nejsilnější na tom není šoková hodnota jednoho čísla. Je to jednoduchost přepočtu: stačí znát svou spotřebu v megawatthodinách a vynásobit ji 599 korunami. Výsledek je přesně ta částka, kterou jste platili navíc oproti variantě, kdy by stát POZE převzal celé.

Důležitý kontrapunkt ale ERÚ dodal už v roce 2023: návrat POZE do regulované složky neznamenal automaticky stejně vysoký nárůst celé koncové ceny. Obchodní složka elektřiny mezitím klesala a u domácností na cenových stropech mohl pokles tržní ceny růst regulované části vyrovnat. Jinými slovy, celková faktura nemusela stoupnout o celých 1 800 korun, ale regulovaná položka v ní ano.

Sedmnáct miliard a rozpočtová ruleta

Na úrovni státu je číslo ještě výraznější. ERÚ v prosinci 2025 uvedl, že při původní dotaci 24,6 miliardy korun by odběratelé v roce 2026 nesli zhruba 17,1 miliardy navíc. Vláda Andreje Babiše ale 16. prosince 2025 rozhodla jinak: navýšila příspěvek státu na přibližně 41,7 miliardy a POZE z účtů úplně zmizelo. Od 1. ledna 2026 je sazba nulová.

Kde na to stát vezme? Vláda výslovně zmínila výnosy z emisních povolenek. Mechanismus ale funguje i opačně: pokud příští rozpočet plnou dotaci neobsáhne, ERÚ může POZE vrátit do účtů jedním cenovým výměrem. Stalo se to už jednou, může se to stát znovu.

Okamura trefuje mechanismus, zjednodušuje příběh

Jádro Okamurova tvrzení sedí: Fialova vláda skutečně přenesla část nákladů na POZE zpět na odběratele. To je doložený fakt. Zjednodušení začíná tam, kde lídr SPD naznačuje, že stát platil POZE za občany jako dlouhodobý standard. Neplatil. Plné financování ze státního rozpočtu trvalo necelé dva roky, od října 2022 do konce roku 2023, a bylo reakcí na mimořádnou energetickou krizi, ne systémovým nastavením.

Podobně zjednodušující je srovnání s Polskem. Okamura ho zmiňuje jako příklad, kde stát hradí podporu obnovitelných zdrojů za občany. Polský regulátor URE ale pro rok 2026 uvádí poplatek OZE 7,3 zlotého na megawatthodinu, tedy asi 43 korun. Polské domácnosti ho platí, jen je řádově nižší než český. Rakousko zase poplatky za obnovitelné zdroje v letech 2022–2024 pozastavilo nebo hradilo z rozpočtu, ale od roku 2025 je má zpět v účtech. Žádná ze sousedních zemí nenabízí model, kde stát trvale a bezpodmínečně platí vše.

A v jedné metrice Česko vyčnívá i bez POZE: podle dat Eurostatu za druhé pololetí 2025 byla česká elektřina pro domácnosti v přepočtu na kupní sílu druhá nejdražší v celé EU. Hned za Rumunskem.

Co to znamená pro váš příští účet

Od ledna 2026 je POZE v účtech nulové a úsporu pocítí i domácnosti se zafixovanými produkty: regulovaná složka se promítá bez ohledu na typ smlouvy. Při spotřebě 3 MWh to dělá asi 1 800 korun ročně. Jenže celková koncová cena závisí i na obchodní složce, a ta se řídí trhem, ne vládním usnesením. Pokles regulované části neznamená automaticky stejný pokles faktury.

Skutečný spor není o tom, zda POZE existuje. Existovat bude, dokud Česko podporuje obnovitelné zdroje. Spor je o tom, kdo ho každý rok zaplatí, a to je rozhodnutí, které padá na jednom jednání vlády a jednom cenovém výměru ERÚ. Letos ho zaplatil rozpočet. Příští rok? To záleží na tom, kolik zbude v kase.