Odborníci varují před výskytem klíšťat, nejčastěji teď řádí v parcích

Odborníci varují před výskytem klíšťat, nejčastěji teď řádí v parcích

V městských parcích je v průměru 15 klíšťat na 100 metrů čtverečních, tedy více než v lese. A více než čtvrtina z nich nese borelie.

i Foto: Atsmgysy2254 / Creative Commons / CC-BY-SA-4.0
                   

Čísla nepocházejí z lesa za kopcem, ale z laviček, pěšin a trávníků uprostřed krajských měst. Celostátní projekt „Klíšťata ve městě“ Státního zdravotního ústavu ukázal, že městská zeleň není bezpečnější alternativa k přírodě, ale plnohodnotný biotop, kde se klíšťatům daří a kde je promořenost patogeny často vyšší než v okolních lesích. Letos navíc klíšťata ve městech nezačala sezónu v březnu, ale už v únoru, jakmile roztál sníh. Kateřina Kybicová ze SZÚ to vysvětluje jednoduše: městský tepelný ostrov a absence sněhové pokrývky jim umožňují aktivitu prakticky celou zimu.

Proč zrovna park za domem

Klíště potřebuje tři věci: vlhko, vegetaci a hostitele. Městský park mu nabízí všechny najednou, a v koncentrovanější podobě než rozlehlý les. Drobní hlodavci a ptáci se v parcích pohybují na malém území, infekci si v uzavřeném biotopu předávají dokola a udržují ji v populaci klíšťat generaci za generací. Výsledek: průměrná pozitivita na borrelie v městských parcích dosáhla 26 %, v řadě z nich překročila 30 %.

Nejvíce klíšťat výzkumníci nacházejí v méně udržovaných částech parků, kolem křovin, pod stromy, na okrajích pěšin, kde se tráva neseká tak často. Pravidelně sekané trávníky vycházejí výrazně lépe. V Praze patří mezi nejrizikovější lokality Kunratický les, Prokopské údolí nebo Krejcárek. Petřín figuruje jako rizikový park s prokázaným výskytem, byť přesná čísla o promořenosti pro něj veřejně dostupná nejsou.

Trojnásobek případů, epidemie, nebo lepší počítání?

V prvním čtvrtletí 2026 Česko zaznamenalo přes 1 300 hlášených případů boreliózy, trojnásobek oproti stejnému období loni. Číslo vypadá alarmující. Jenže od 1. července 2025 běží pilotní projekt, v němž se lymeská borelióza automaticky hlásí z ordinací praktických lékařů elektronicky. Dříve řada časných stadií, typicky erythema migrans, ta charakteristická červená skvrna, do statistik vůbec nedoputovala. SZÚ to ve svém komentáři k sezóně 2025 říká otevřeně: nárůst hlášení z velké části odráží zpřesnění dat, ne nutně výbuch epidemie.

To neznamená, že riziko neroste. Klíšťata letos startovala dřív, městská zeleň jim svědčí a jarní aktivita je v plném proudu. Vrchol hlášených případů boreliózy SZÚ dlouhodobě klade do 26.–31. týdne roku, tedy na přelom června a července. Teď jsme teprve v nástupové fázi.

Koho to ohrožuje nejvíc a jak rychle jednat

Podle SZÚ jsou infekcemi z klíšťat nejvíce ohroženy děti ve věku 5–9 let a dospělí nad 55 let. U boreliózy platí zásadní pravidlo: borrelie se stávají infekčními až po zhruba 24 hodinách sání. Kdo klíště najde a odstraní včas, riziko nákazy výrazně sníží. U klíšťové encefalitidy je situace jiná, virus sídlí ve slinných žlázách a přenos může nastat už během prvních dvou hodin.

Praktická ochrana pro každou procházku parkem:

  • Repelent s účinnou látkou DEET, Icaridin nebo IR3535, aplikovaný na oděv i kůži.
  • Světlé, hladké oblečení, na němž klíště snáze zahlédnete.
  • Průběžná kontrola nohavic a obuvi už během pobytu venku.
  • Důkladná prohlídka celého těla po návratu domů, zvláště podkolenní jamky, třísla, podpaží a vlasová část hlavy.
  • Odstranění klíštěte co nejdříve, ideálně do 24 hodin, a dezinfekce místa přisátí.

Pokud se 3–30 dní po přisátí objeví červená skvrna zvětšující se do okolí (průměr nad 5 cm), jde o erythema migrans a je to důvod navštívit lékaře. Stejně tak horečka, neobvyklá únava nebo chřipkové příznaky po kontaktu s klíštětem.

Očkování: polovina Čechů začala, ale jen šestina dokončila

Proti borelióze vakcína neexistuje. Proti klíšťové encefalitidě ano, a Česko se v ní ocitá v paradoxní situaci. Loni mělo alespoň jednu dávku vakcíny rekordních 51 % obyvatel. Plně chráněných ale bylo podle SZÚ pouhých 17 %. Problém nejsou jen ti, kdo nezačali, ale hlavně ti, kdo nedokončili schéma nebo vynechali posilovací dávku.

Srovnání s Rakouskem je výmluvné: tam se proočkovanost pohybuje kolem 85 % a počet případů encefalitidy po zavedení vakcinace klesl z 300–700 ročně na 50–100. Česko hlásí zhruba 700 případů ročně a riziko existuje ve všech krajích.

Kdo s očkováním ještě nezačal, plnou ochranu na nejbližší dny nezíská, ta nastupuje nejdříve 14 dní po druhé dávce. Zahájit ho teď ale znamená být chráněn pro zbytek léta, kdy aktivita klíšťat teprve vrcholí.

Letošní sezóna přišla brzy a přišla do měst. Repelent a kontrola těla po procházce parkem přestaly být pouhou opatrností, jsou základní hygienou jara.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Lukáš Jírovec

Zobrazit další články