Manžel měl podezření, že jej jeho žena podvádí. Neváhal tak nainstalovat 2 skryté kamery. Když se podíval na záznamy, nejraději by si nafackoval.
Budovat si s někým vztah je trochu jako stavět domeček z karet. Stačí neopatrný pohyb či malý závan větříku a během sekundy se zboří jakoby nic. Důvěra je přitom v každém vztahu zcela zásadní a bez ní není možný společný růst a prosperita. Web iDnes přirovnává důvěru ve vztahu poměrně trefně k papíru: je-li jednou zmačkán, už nikdy jej není možné dokonale narovnat. Kdy je ale zaváhání zdravé a kdy už pro vztah toxické?
Zamilovanost časem zmizí
Kdo by si nepamatoval svou první lásku? Potřeba mít po svém boku člověka, který je vaši oporou a nejlepším kamarádem v každé situaci, první objevování intimní stránky vztahu a smích se dají shrnout jedním slovem. Zamilovanost. Web Forbes ji definuje jako období radosti, touhy, uspokojení a vášně, které u mladých lidí trvá i několik let. Člověk ale ve vztahu poznává nejen svůj protějšek, ale primárně sám sebe.
Co je ale pro každý vztah likvidační, je dozajista žárlivost a nedostatek důvěry. „Já si myslím, že aspoň trochu žárlit vztahu prospívá. Nesmí to být samozřejmě přehnané, všeho moc škodí,“ napsala paní Aneta K. z Telče. V momentě, kdy se vztah vymaní z první fáze zamilovanosti, ale nastává realita. Sundáním pomyslných růžových brýlí totiž nastaví celému partnerství zrcadlo a je to moment, kdy možná začínají vyplývat na povrch první špatné vlastnosti toho druhého, ale kolikrát také nepodložená žárlivost, a tím i ztráta důvěry.
Použil skryté kamery
Martin je ženatý s Pavlou 5 let a přiznává, že poslední dobou měl důvod se hodně zamyslet. „Pája je doma a nepracuje. Každý den, když přijdu z práce, je ale hrozně unavená a nic se jí už nechce. Začal jsem mít podezření, že mě podvádí. Z čeho jiného by mohla být tak unavená? Mou domněnku podpořil i nejlepší kamarád, kterému se to taky zdálo podivné. Tak jsem koupil malou kameru a dal jsem ji do ložnice a kuchyně,“ popisuje Martin.
„Po 3 dnech jsem se zpětně podíval na záznam. A takhle jsem se snad ještě nikdy nestyděl. Pája od rána uklízela, vytírala, vařila, chodila na nákup. Já to bral jako samozřejmost, že je doma uklizeno. Začal jsem více vypomáhat a i na nákup někdy zajdu já, aby se nemusela tahat s těžkými taškami,“ říká Martin s provinilým úsměvem. Podobné podezření padlo i na ženu z příběhu DámskéhoDeníku. Pravda ale byla také úplně jinde.