Narození dítěte představuje obrovský zlom v životě každého člověka. Těší se nastávající maminky, tatínci, případní sourozenci, ale také babičky, dědečci a další blízká rodina a přátelé. Říká se, že každé miminko je krásné. Krása je ovšem nesmírně subjektivní. Dámský Deník zjistil, že každé dítě je krásné svým způsobem – svou jedinečností, nevinností, vůní či potenciálem.

Genetické testy

V dnešní době je každá těhotná žena podrobena velké sérii testování, která odhalují vývoj plodu v děloze. Žena dochází na pravidelné kontroly k lékaři, průměrně jich podle webu VZP absolvuje 8–10. Na těch je měřen váhový přírůstek ženy a plodu, krevní tlak, je odebrán vzorek moči a v určitých termínech také krev.

15letá dívka otěhotněla, ale matka tomu odmítala uvěřit. Chtěla, aby gynekolog udělal nové testy, jeho odpověď ji ale úplně odzbrojila

iZdroj fotografie: Pexels

Je na každé ženě, zda půjde také na screeningové vyšetření. To má odhalit především vrozené vady a defekty. Dnes tuto možnost máme a Dámský Deník dohledal, že ho naprostá většina českých žen v očekávání absolvuje. A je to jedině dobře. Tuto možnost zde máme od 90. let a je součástí prenatální péče. V USA ale byla samozřejmostí už v druhé polovině 80. let. Matka Roberta Hoge, který se narodil v roce 1972, tuto možnost ale ještě neměla.

Defekt v obličeji

Po 4 dětech neměla podezření, že by ten pátý porod měl být v něčem jiný. Opak byl ale pravdou. Robert se narodil s obrovským nádorem přímo uprostřed obličeje, který způsobil deformaci nosu a oddálené oči. Zároveň měl ale postižené i dolní končetiny. Jeho matka se na něj nemohla ani podívat a odmítala jej pochovat, protože byl ošklivý, jak později našel napsáno v jejím deníku. Vážně zvažovala, že se jej vzdá, podobně jako i jiná matka, které se narodilo postižené dítě a o které Dámský Deník psal.

„Nepotřebuji doma invalidu,“ zareagoval muž na narození postižené dcery. Nakonec se karty obrátily

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Robert Hoge (@roberthoge)

Otec za něj ale bojoval. Nechali rozhodnutí na rodinnou radu – zda si Roberta vezmou domů, nebo ne. Všichni hlasovali pro. Jeho život nebyl snadný, ale matka jej nakonec přijala. Mnoho operací zanechalo jizvy a deformace v jeho obličeji dodnes. „Až po třicítce a s narozením první dcery jsem si uvědomil, čím si moje máma procházela,“ řekl Robert pro Good Housekeeping. Nyní ale žije spokojený rodinný život, sám se sebou se dávno srovnal a je uznávaným spisovatelem, který na toto téma vydal i vlastní publikaci.