Pořídit si domácího mazlíčka není složité. Je mnoho chovných stanic, inzerátů on-line, plné zverimexy či nabídky přátel. A potom jsou útulky. Tam většinou končí zvířata, zpravidla psi a kočky, která mají vyšší věk a případně i nějaké ty zdravotní komplikace. Mnoho lidí ale považuje za správné dát i jim možnost láskyplného domova, jelikož tato zvířata mají za sebou často strastiplnou cestu plnou agrese a láska je právě to, co jim chybí a co nikdy neměli to štěstí zažít.

Lidé vrací zvířata zpět

Vůbec největší zájem o adopci zvířat byl v době pandemie Covid-19, informuje web iDnes. Lidé si tak chtěli zkrátit dlouhou chvíli izolace, případně zabavit své nudící se potomky. Realita ale byla často taková, že se zvířata po krátké chvíli, kdy páníčky přestala bavit, vracela nazpět do útulku. To rozhodně není správné jednání, zvíře je živá bytost plná emocí, nikoli hračka, kterou jde dát do kouta. To si ale bohužel jen málokdo uvědomuje.

„Zastav se a podívej se na mě.“ Zoufalý pes z útulku prosí o pomoc

iZdroj fotografie: Piqsels

Pokud člověk ví, že se o zvíře dlouhodobě starat nedokáže či neumí, je mnohem větší pomocí zakoupení krmiva pro daný útulek, potvrzuje i web Lidovky. Ono i návštěva útulku je zážitkem pro silné povahy. Záplava smutných očí naplněných nadějí, že si je zrovna vy odvedete domů, nenechá člověka spát. A jsou psi, kteří dokonce pláčou, jako i pitbull, o kterém DámskýDeník psal. Komu by to nervalo srdce?

Právo na život

Radek odjakživa zvířata miluje. I on se rozhodl pro adopci a vybral si zvláštního tvora. „Mia je z útulku. Pravděpodobnost, že si zrovna ji někdo vybere, byla nulová, možná i to mě přesvědčilo. Nejenže je černá, přišla také o jedno oko a jednu nohu. Zatímco já se do ní zamiloval na první pohled a povahově jsme si sedli, je totiž oddaná a skvělá, lidé v mém okolí ale tak shovívaví nebyli. Moje sestra se nedávno přistěhovala nedaleko mého bydliště. Měl jsem radost, ji, jejího manžela i neteře mám moc rád,“ popisuje Radek.

Psychicky nemocného psa se kvůli malé kapacitě útulek chystal uspat. Ještě před konečným řešením zkusili poslední možnost

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Jackson Galaxy (@thecatdaddy)

„Jednou mi dala neteře na hlídání. Když ale uviděla Miu, řekla, že tak hnusnou démonickou kočku ještě nikdy neviděla. Dokonce zvažovala, jestli mi neteře dá, a řekla, že teď tedy ano, ale byla by ráda, kdybych se jí do budoucna zbavil. Tak prostoduché chování jsem od sestry vůbec nečekal. Neteře sice měly z Mii nejprve trochu strach, pak ale zjistily, jak je skvělá. Samozřejmě si ji nechám, a pokud sestra nebude chtít, nemusí ke mně chodit, budu to respektovat. Můžeme se potkávat u nich nebo na neutrální půdě,“ říká Radek.