Klempíř na odstřel není. Macinka ale prozradil plán, jak protlačit mediální zákon bez jediné připomínky

Petr Macinka stál 13. června před novináři a dvěma větami překreslil mapu koaličního boje o veřejnoprávní média. Ministra kultury Otu Klempíře nekritizoval, naopak ho veřejně podržel; jeho odvolání by musel navrhnout právě on a „to se nestane“. Zároveň ale popsal cestu, která je politicky zajímavější než jakákoli personální rošáda: přepracovaný návrh změny financování České televize a Českého rozhlasu má jít na vládu do poloviny června a odtud rovnou do Sněmovny. Bez dalšího připomínkového řízení.

Proč se původní zákon rozpadl

Klempířův dubnový návrh zákona o médiích veřejné služby byl ambiciózní pokus přepsat celý rámec veřejnoprávního vysílání najednou. Nově vymezoval poslání ČT a ČRo, programové priority, pravidla hospodaření, kontrolu i financování, a právě ta šíře se mu stala osudnou. Do meziresortního připomínkového řízení se zapojilo 29 institucí, z dvanácti ministerstev přišly stovky výhrad. Podle Médiáře dal bez připomínek kladné stanovisko jediný resort, ministerstvo životního prostředí. Pikantní detail: i Macinkovo vlastní ministerstvo zahraničí poslalo 29 úprav.

Premiér Babiš nakonec oznámil, že se vláda tímto návrhem zabývat nebude. Čtyři sta připomínek bylo příliš. Koaliční závazek zrušit poplatky z programového prohlášení vlády ale nikdo neodvolal. Změnila se jen trasa.

Užší zákon, rychlejší cesta

Nová verze má být výrazně štíhlejší. Nemá přepisovat celý rámec veřejnoprávních médií, ale hlavně nahradit současný zákon o rozhlasových a televizních poplatcích a převést financování pod státní rozpočet. Původní návrh počítal s ročními částkami 5,74 miliardy korun pro ČT a 2,07 miliardy pro ČRo s valorizací o inflaci, maximálně o pět procent ročně. Pro srovnání: ČT letos hospodaří s rozpočtem 8,5 miliardy, z toho 6,7 miliardy tvoří poplatky. ČRo počítá s více než 2,7 miliardy, z nichž 2,4 miliardy jdou z poplatků. Přechod na státní rozpočet by tedy při původních číslech znamenal citelný pokles příjmů obou institucí.

Jaké částky obsahuje červnová verze, zatím nikdo neví. Ředitelé ČT a ČRo po schůzce s premiérem 9. června uvedli, že žádný písemný návrh neviděli. Byli pouze jednostranně informováni o záměru. Paragrafované znění nové normy k polovině června veřejně dostupné není.

Jak se obchází připomínkové řízení

Klíčová otázka zní: může vláda poslat takový zákon do Sněmovny, aniž by prošel druhým kolem meziresortních připomínek? Koalice argumentuje dvěma způsoby.

• Výklad „pokračování téhož materiálu“: Předseda Legislativní rady vlády Jeroným Tejc tvrdí, že formálně nepůjde o nový materiál, ale o pokračování legislativního procesu po zapracování již vznesených výhrad. Předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný použil stejnou logiku: připomínkové řízení už jednou proběhlo, opakovat ho není třeba.
• Článek 76 Legislativních pravidel vlády: Ten výjimečně umožňuje předsedovi LRV změnit lhůty, zúžit okruh připomínkových míst, nebo stanovit, že se připomínkové řízení neprovede vůbec.

Obě opory existují. Standardní praxe pro vládní návrh tohoto kalibru to ale není, a sama koalice cítí potřebu postup vysvětlovat, což naznačuje, že druhé kolo by se jinak očekávalo. Podle našeho čtení je skutečným cílem celého manévru přesunout rozhodující bitvu z odborného terénu, kde se původní zákon rozpadl pod tíhou stovek výhrad, do čistě vládně-koaličního režimu. Tam má koalice kontrolu.

Sněmovní aritmetika a evropské zrcadlo

Ve Sněmovně disponuje koaliční blok ANO (80 mandátů), SPD (15) a Motoristů (13) celkem 108 hlasy. Při disciplinovaném hlasování to stačí. Reálné riziko pro vládu nejsou čísla, ale případné vnitrokoaliční trhliny a obstrukce opozice, které mohou proces zpomalit natolik, že se nestihne účinnost od 1. ledna 2027.

Koalice se při obhajobě přechodu na rozpočtové financování ráda odvolává na evropské vzory. Jenže jednotný evropský model neexistuje:

Každá z těchto zemí zvolila jinou konstrukci. Česká koalice si z tohoto menu může vybrat argument pro cokoli, a právě proto je odkaz na „evropský standard“ spíš rétorika než důkaz.

Co se mění pro domácnosti

Dnes platí česká domácnost 150 korun měsíčně za ČT a 55 korun za ČRo. Pokud nový zákon projde, přímá platba skončí; důvodová zpráva původního návrhu počítala s tím, že poplatky se naposledy vyberou za prosinec 2026. Financování se přesune do státního rozpočtu, tedy nepřímo do daňového mixu. Žádný speciální „mediální odvod“ veřejně navržen nebyl. Domácnost přestane platit přímo, ale zaplatí jinak, jen to nebude vidět na složence.

Koalice si koupila čas tím, že zúžila zákon a zkrátila cestu. Zda tím koupila i kvalitu normy, ukáže teprve text, který zatím neviděli ani ti, jichž se nejvíc týká.