Důchodce Mirek svého syna neviděl dlouhých 15 let. „Jeho žena mě nenávidí, on ji poslouchá na slovo. Prý na něj mám špatný vliv“

Čtenář Mirek se v dopise podělil o svůj životní příběh. Byl by rád, kdyby si alespoň někteří uvědomili, jak zle se chovají ke svým starým rodičům, kteří jim obětovali celý svůj život. Jelikož se nemá komu svěřit, ručně napsal dopis, jejž zaslal do naší redakce. Doufá, že tím některým otevře oči a donutí je zamyslet se, co a kdo je v jejich životě důležitý.

Svého syna vychovával sám

Osmašedesátiletý Mirek V. žije sám v malém bytě. Samotu má sice rád, ale občas jej přepadne velký smutek a žal. Přestože si myslel, že svého syna vychoval dobře, on ho přesvědčil o opaku. „Žena zemřela, když bylo našemu synkovi Patrikovi 8 let. Na jeho výchovu jsem tak zůstal sám, ale zvládal jsem to. Byli jsme parťáci,“ vzpomíná pan Mirek V. I když věděl, že chlapci chybí ženská ruka, nikdy si jinou ženu nenašel.

Trávil se svým synem každou volnou chvíli, tvrdě pracoval, aby mu zajistil dobrou budoucnost. Když ale bylo Patrikovi pětadvacet let, oznámil svému otci, že se stěhuje do podnájmu. Pan Mirek byl na něj pyšný, že se chce postavit na vlastní nohy. Ve skutečnosti za tím ale byla jeho nová přítelkyně, která chtěla, aby žili sami a užívali si jeden druhého. „Já jsem s tím neměl problém, byl jsem rád, že je syn šťastný,“ vysvětluje v dopise pan Mirek V.

Kvůli snaše svého syna již léta neviděl

Ze začátku byl s Patrikem v kontaktu alespoň přes telefon, ale časem se mu už syn vůbec neozýval. „Na jeho třicáté narozeniny jsem ho šel navštívit, abych mu popřál. Otevřela mi však jeho žena, která mi řekla, že na něj mám špatný vliv a ať je už neotravuju,“ popisuje čtenář. Patrik manželku totiž poslouchá na slovo. Se svým otcem se potkal po čase ještě jednou, a to když si přišel pro peníze z prodeje bytu. Jeho tatínek si totiž koupil menší a zbytek peněz věnoval svému synovi. Ten si je mlčky vzal a odešel. „To bylo naposledy, co jsme se viděli,“ zoufá si pan Mirek V.

„Přestože jsem syna přes 15 let neviděl, doufám, že je šťastný. Moc mi ale chybí,“ svěřuje se v dopise smutný muž. Byl by rád, kdyby svým dopisem otevřel oči těm, kteří se ke svým rodičům zachovali podobně. Buďte rádi, že vaše matka nebo otec ještě žijí. Stýkejte se s nimi a užívejte si každou společnou chvíli. Někteří to štěstí už nemají. Jak jsme se totiž již na Dámském Deníku zmiňovali, rodiče jsou ti nejdůležitější lidé v životě, po jejich smrti bude vše jinak. Nezapomínejte na ně.