Česká národní banka 2. července 2026 vydala varování před subjektem Baltic Union Bank. Žádná taková banka ve finském registru neexistuje.
Nabídka přichází e-mailem, telefonem nebo přes web, který vypadá jako plnohodnotná bankovní platforma: osobní účty, firemní bankovnictví, investice, směnárenské služby. Na stránce pro založení účtu se dokonce dočtete, že stačí vložit počáteční vklad v přepočtu zhruba 4 500 Kč a můžete začít. Jenže peníze, které pošlete, putují mimo jakýkoli regulovaný systém. ČNB ve svém varování výslovně uvádí, že s žádným subjektem vystupujícím pod názvem Baltic Union Bank nespolupracuje a nikdy nespolupracovala. A dodává: jde o typické znaky podvodného jednání.
Finská licence, která neexistuje
Baltic Union Bank se na svém webu prezentuje jako licencovaná bankovní instituce s oprávněním z Finska. Právě to má vzbudit důvěru, finská licence v rámci EU by teoreticky umožňovala přeshraniční poskytování služeb. Problém je, že žádná taková licence neexistuje.
ČNB si tvrzení ověřila přímo v oficiálním seznamu dohlížených subjektů finského regulátora Finanssivalvonta (FIN-FSA). Tento registr obsahuje informace o autorizaci a oprávnění všech subjektů pod finským dohledem a aktualizuje se každou noc. Baltic Union Bank v něm nefiguruje. Není tam dnes, nebyla tam včera, nebyla tam nikdy.
Proč zrovna Finsko? Přímá odpověď ve zdrojích chybí, ale logika je čitelná: severská země s pověstí transparentního finančního systému dodává příběhu punc serióznosti. A většina českých klientů si finský registr ověřovat nebude.
Jak podvod funguje krok za krokem
Mechanismus Baltic Union Bank odpovídá schématu, které ČNB popisuje opakovaně u desítek podobných platforem. Nejde o jednorázový trik, je to promyšlený řetězec, který oběť drží v iluzi, že výplata je „na dosah“:
- Vstupní poplatek. Na webu Baltic Union Bank je uvedený počáteční vklad 185 USD (zhruba 4 500 Kč). Částka je záměrně nízká, aby se nezdála riziková.
- Iluze výnosu. Klient vidí na platformě rostoucí zůstatek. Čísla na obrazovce ale nemají žádnou vazbu na reálný trh.
- Poplatek za výběr. Ve chvíli, kdy chce klient peníze vybrat, přijde požadavek na „aktivační poplatek“, „daň z výnosu“ nebo „ověření účtu“.
- Další a další platby. Každý nový poplatek je prezentován jako poslední překážka před výplatou. Oběť má pocit, že už zaplatila skoro všechno a vzdát se teď by znamenalo přijít o vše.
- Nátlak. Pokud klient váhá, přichází tlak: „Pokud nezaplatíte do 24 hodin, o slíbené peníze přijdete.“
Nejsilnější zbraní není samotný slib zisku. Je to kombinace falešné zahraniční licence, zneužité autority ČNB a řetězení poplatků, které drží oběť v pasti utopených nákladů.
Zneužití jména ČNB a skutečných lidí
Zvlášť nebezpečný je způsob, jakým Baltic Union Bank buduje důvěryhodnost. ČNB ve varování uvádí, že podvodníci zneužívají název centrální banky, jména jejích skutečných zaměstnanců i členů bankovní rady. V praxi to může vypadat jako falešný služební průkaz, zfalšované rozhodnutí ČNB nebo telefonát od člověka, který se představí konkrétním jménem z vedení banky.
ČNB přitom opakovaně zdůrazňuje: její zaměstnanci nikdy nekontaktují veřejnost s žádostí o převod peněz, instalaci softwaru ani s nabídkou investičních produktů. Pokud vám někdo volá „z ČNB“ a chce, abyste něco zaplatili, je to podvod. Bez výjimky.
Web Baltic Union Bank navíc působí profesionálně: nabízí osobní i firemní bankovnictví, víceměnové účty, devizové obchody, uvádí polskou adresu na varšavské ulici Marszałkowska a kontakt přes Telegram. Jenže to vše je jen fasáda. Žádný nezávislý zdroj existenci této instituce nepotvrzuje.
Co dělat, když jste už zaplatili
Pokud jste Baltic Union Bank poslali peníze, čas hraje proti vám. Postup je jasný:
- Okamžitě kontaktujte svou banku. Požádejte o zablokování platebních prostředků a pokuste se zastavit odchozí platbu. Čím dříve, tím vyšší šance.
- Podejte trestní oznámení na Policii ČR. Bez toho se nic dalšího nepohne.
- ČNB vám peníze nevrátí. Centrální banka je dohledový orgán, může varovat, může odebrat licenci, ale nemá pravomoc rozhodovat o vrácení podvodně odčerpaných prostředků. Pro individuální spor připadá v úvahu finanční arbitr nebo soud.
A pokud jste nabídku teprve dostali, ověřte si jakýkoli subjekt předem. V Česku k tomu slouží databáze JERRS na webu ČNB, pro zahraniční firmy pak příslušný národní registr. Stačí pět minut.
Jak poznat podvod, než bude pozdě
Baltic Union Bank není ojedinělý případ. ČNB na své Zelené lince eviduje k tématu podvodů v platebním styku pět až deset stížností denně. Vzorec je přitom pozoruhodně stabilní napříč desítkami různých značek a domén:
- Subjekt není dohledatelný v oficiálním registru.
- Slibuje nápadně vysoké nebo „bezrizikové“ výnosy.
- Opírá se o jméno ČNB, jejích zaměstnanců nebo o falešná povolení.
- Vyžaduje poplatek ještě před výplatou.
- Mění platební instrukce a žádá další platby.
- Tlačí na rychlé rozhodnutí.
- Chce vzdálený přístup do vašeho zařízení nebo citlivé údaje.
Stačí jediný bod ze seznamu a měli byste zpozornět. U Baltic Union Bank jich platí většina najednou.
Každý podvod tohoto typu stojí na jednom předpokladu: že oběť neověří to, co tvrdí podvodník. Pět minut v registru FIN-FSA nebo v databázi JERRS by stačilo. Pět minut, které mohou ušetřit statisíce.