Diskontní řetězec Mere opouští Česko. Jeho spolumajitelé se dostali na sankční seznam EU kvůli vazbám na Rusko

Večer 12. listopadu 2026 se na facebookových stránkách řetězce Mere objevil příspěvek, který zákazníky vyzval, aby si „ještě teď udělali zásoby“. Žádné vysvětlení, žádný termín posledního nákupu. Jen oznámení, že síť v Česku ukončuje činnost. Formální důvod firma neuvedla. Časová osa ale mluví jasně: 23. července 2026 Rada EU zařadila spoluzakladatele mateřské skupiny Svetofor na sankční seznam. O den později český Finanční analytický úřad zmrazil 91 procent podílů v české provozní firmě Torgretail CZ. A 112 dní nato přišlo oznámení o konci.

Kdo jsou Schneiderovi a proč skončili na seznamu

Andrej, Sergej a Valentina Schneiderovi jsou spoluzakladatelé a spoluvlastníci ruské skupiny Svetofor/Torgservice, která pod různými značkami (Svetofor, Majak, Mere) provozuje tisíce diskontních prodejen v Rusku i v zahraničí. Rozhodnutí Rady EU z 23. července 2026 uvádí tři hlavní důvody pro zařazení na sankční seznam:

• Schneiderovi jsou spoluzakladatelé a spoluvlastníci skupiny, jejíž maloobchodní síť významně podporuje ruskou domácí ekonomiku.
• Skupina působí na okupovaném Krymu od roku 2014.
• Prodejny Svetofor a Majak dál fungují na okupovaných územích včetně Chersonu, Luhanska a Doněcka.

Nejde tedy o vágní „vazby na Rusko“. Unijní odůvodnění je konkrétní: podnikání na území, které Rusko vojensky kontroluje v rozporu s mezinárodním právem.

Co sankce prakticky znamenají pro českou firmu

Pro sankcionované osoby platí v celé EU zmrazení majetku a zákaz, aby jim kdokoli přímo či nepřímo zpřístupňoval peníze nebo jiné hospodářské zdroje. Klíčový detail: na unijním seznamu figurují Andrej, Sergej a Valentina. Anna Schnajderová, která drží 76 procent české Torgretail CZ, na seznamu není. Přesto FAÚ 24. července 2026 zmrazil i její podíl, společně s 15procentním podílem Andreje.

Důvod vyplývá z metodiky Evropské komise: pokud je firma považována za vlastněnou nebo ovládanou sankcionovanou osobou, mohou se omezení přenést i na její aktiva. Manželka sankcionovaného spoluvlastníka, držící většinový podíl v provozní firmě, to je přesně ten scénář, na který unijní pravidla míří.

Prakticky to znamená, že s 91 procenty podílů v Torgretail CZ nelze nakládat. Firma nezanikla, ale ocitla se v právním svěráku, ve kterém je jakýkoli běžný obchodní krok problematický.

Konec značky, nebo konec prodejen?

Tady příběh nekončí. Spíš začíná jeho druhá kapitola. Podle zjištění redakcí Odkryto.cz a Page Not Found se ještě před oficiálním oznámením o konci Mere rozběhla série kroků, které naznačují přípravu rebrandingu:

• 29. října 2026 – facebookové stránky některých prodejen Mere se přejmenovaly na „Zboží z palet“.
• 31. října 2026 – ready-made firma Belmond trade byla přejmenována na Šetro Retail.
• 6. listopadu 2026 – spuštěn web setroretail.cz.

Investigativní zdroje popisují smlouvy pro 11 z 12 poboček Mere a označují jednatele Torgretail CZ Alexeje Bredichina za klíčovou postavu celé operace. Jedna z manažerek řetězce řekla iDNES, že se změna zaměstnanců „příliš nedotkne“ a že „budeme fungovat dál“. To nezní jako likvidace. Zní to jako výměna štítu.

Oficiální potvrzení převodu všech prodejen ale chybí. Podle nás jde o silné indicie, ne o hotovou věc, a právě proto stojí za sledování, zda se na stejných adresách v Karlových Varech, Jihlavě, Olomouci, Plzni, Ústí nad Labem, Bruntálu, Českém Těšíně, Bašce, Mostě, Varnsdorfu, Písku a Příbrami brzy objeví nové logo.

Slovenský precedens a česká prodleva

Srovnání se Slovenskem je poučné. Tam řetězec zavřel tři prodejny už 31. července 2026, osm dní po unijním zařazení na seznam, s lakonickým odůvodněním „technické důvody“. V Česku trvalo od sankcí k oznámení téměř čtyři měsíce. Proč?

Nejbližší podložená odpověď: česká větev nevyčkávala pasivně, ale využívala čas k přestavbě struktury. Přejmenování firem, registrace domén, příprava smluv na pobočky, to vše proběhlo v říjnu a na začátku listopadu, tedy v období mezi slovenským uzavřením a českým oznámením. Slovensko zavíralo narychlo. Česko plánovalo přechod.

Proč záleží na vlastnictví, ne na logu

Celý případ Mere ukazuje princip, který přesahuje jeden diskontní řetězec: u sankcí rozhoduje skutečné vlastnictví a kontrola firmy, ne název nad vchodem. Přejmenování společnosti, výměna značky, nový web, nic z toho automaticky neodstraní sankční problém, pokud za novou strukturou stojí stejní lidé nebo osoby s nimi propojené. Pokud se Šetro Retail ukáže jako fasáda pro totéž vlastnické pozadí, může skončit stejně jako Mere.

Dvanáct zavřených prodejen je viditelný výsledek. Skutečný test ale teprve přijde, ve chvíli, kdy se na stejných adresách rozsvítí nová světla a úřady budou muset posoudit, kdo za nimi doopravdy stojí.