Meteorologové aktualizovali předpověď na zimu. Pro milovníky sněhu v Česku přinášejí nepříjemnou zprávu

Ještě v září letošního roku ukazoval výpočet Evropského centra pro střednědobé předpovědi (ECMWF) tři české oblasti, kde měl sníh dopadnout v nadprůměrném množství. Říjnový běh téhož modelu, který zpracoval specializovaný portál OnTheSnow, to srazil na nulu. Atlantik sice má do střední Evropy posílat více vlhkosti než obvykle, jenže ve výškách, kde leží většina českých sjezdovek, bude příliš teplo na to, aby se z deště stal sníh. Problém letošní zimy tedy není v tom, kolik vody přijde. Rozhodne, kolik svahů zůstane nad hranicí, kde se z ní ještě stává sníh.

Dvě zjištění, která lyžaře nepotěší

Listopadová aktualizace Severe Weather Europe potvrzuje dva souběžné trendy. Za prvé: zima 2026/2027 má být teplotně nadprůměrná, přičemž nejteplejší odchylka se čeká v lednu a únoru. Za druhé: srážek má být více, ale v českých horách se nepromění ve více sněhu. Víc vody z Atlantiku plus vyšší teploty rovná se víc deště, ne víc prašanu.

OnTheSnow to překládá do lyžařského jazyka stručně: u všech dvaceti sledovaných českých středisek se čeká méně sněžení než obvykle. Nejhůř vychází Šumava, kde má být vlhčeji, méně sněhu a sněhová pokrývka pod normálem. Pod normálem mají být i Beskydy. A celkově zima vypadá zhruba stejně mírně jako posledních deset sezon. Podle ČHMÚ byla přitom už zima 2025/2026 devátou v řadě teplejší, než udává normál 1991–2020. Trend pokračuje.

Kde leží české sjezdovky a kde padá sníh

Klíčové číslo z říjnového přepočtu: hranice přechodu deště ve sníh se posunula asi o 90 metrů výš oproti zářijovému odhadu. V praxi to znamená, že déšť má přecházet ve sníh zhruba v 900 až 950 metrech v Krkonoších, Jeseníkách a Beskydech a v 1 000 až 1 100 metrech v Krušných horách a na Šumavě.

Teď se podívejme, kde leží české areály:

• Harrachov: dolní stanice 650 m, horní 1 022 m
• Medvědín (Špindlerův Mlýn): dolní stanice 743 m, horní 1 235 m
• Černá hora – Pec: dolní stanice 701 m, horní 1 037 m
• Klínovec: vrchol kolem 1 244 m, ale sjezdovky klesají výrazně níž

Dolní stanice všech těchto areálů leží hluboko pod předpokládanou hranicí sněžení. Horní partie Medvědína nebo Klínovce se nad ni dostanou, ale spodní úseky sjezdovek budou častěji mokré než bílé. Právě proto OnTheSnow zdůrazňuje, že velkou část práce letos odvede technické zasněžování, a doporučuje sázet na výše položené svahy Krkonoš a Jeseníků s kvalitním zasněžovacím systémem.

Proč Alpy vycházejí líp, a které konkrétně

Ne všechny. Rakousko je podle OnTheSnow rozporuplné: Arlberg a západní Tyrolsko vycházejí smíšeně, zbytek Tyrolska a Salcbursko spíš pod normálem. Slovensko je na tom velmi podobně jako Česko, vlhčeji, ale méně sněhu ve Vysokých i Nízkých Tatrách, na Oravě i ve Fatře.

Jasným vítězem letošní předpovědi jsou Jižní Tyrolsko a velká část Lombardie. Tam model čeká nadnormální sněžení ve všech sledovaných střediscích. Důvod je prostý: vyšší nadmořská výška a větší podíl terénu nad hranicí sněžení. A rozdíl ve sněhové spolehlivosti je markantní i v dlouhodobých průměrech:

I v průměrné zimě dostávají italská střediska dvakrát více sněhu. V zimě, kdy model posouvá hranici sněžení nahoru, se nůžky rozevírají ještě víc.

Poslední naděje: polární vír

Jediný faktor, který by mohl druhou polovinu zimy převrátit, je narušení polárního víru. Severe Weather Europe vidí signál takové události v lednu až únoru. Jde o zeslabení silných západních větrů ve stratosféře nad Arktidou; při něm může teplota ve stratosféře skokově stoupnout o desítky stupňů a následně se rozvlní proudové proudění. V praxi to zvyšuje šanci na vpády studeného vzduchu do Evropy.

Jenže jak upozorňuje Met Office, dopad na počasí u země přichází s odstupem jednoho až tří týdnů a není zaručený. Narušení polárního víru neznamená automaticky sníh pro české hory, může přinést mráz bez srážek, nebo zasáhnout úplně jiný region. OnTheSnow to shrnuje opatrně: možnost existuje, ale stavět na ní plán nedává smysl.

Kdo chce letos lyžovat v Česku, měl by volit výš položené svahy, hlídat zasněžování a mít flexibilní termín. Kdo chce jistotu prašanu, ať se dívá za Brenner.