„Je mi 30 let a doma mě nutí dělat divné věci. Už kvůli tomu nechci k rodičům ani jezdit,“ zoufá si Anna

Rodinné vztahy bývají někdy napjaté, a to z mnoha různých důvodů. Ovšem ten, kvůli kterému odmítá žena své rodiče navštěvovat, je pravděpodobně velmi ojedinělý. I z toho důvodu se rozhodla o něj podělit s ostatními, aby ukázala, jaká zvláštní přání a pravidla mohou rodiče po svých dětech vyžadovat.

Jezdila za nimi na celý víkend

Slečna Anna nedávno oslavila své třicáté narozeniny. Dětství měla pěkné, své rodiče má moc ráda, i když vždy cítila, že upřednostňují jejího bratra. Ten totiž splnil rodičům přání a svou volbou povolání jim udělal obrovskou radost. Stal se knězem, což pro matku a otce, neuvěřitelně zaryté a věrné katolíky, bylo to nejlepší rozhodnutí, které mohl udělat. Jejich dcera šla ale jiným směrem, vystudovala medicínu a začala pracovat jako dětská lékařka.

„Nikdy jsem nechtěla být věřící, i když mě k tomu naši nutili. Musela jsem se dvakrát denně modlit a pravidelně chodit na mše,“ vzpomíná na své dětství a dospívání v dopise zaslaném do redakce čtenářka Anna V. Ulevilo se jí, když se od nich konečně odstěhovala do vlastního pronajatého bytu, který byl od nich ale téměř přes celou republiku.

Nezachovala se tedy jako 40letý syn paní Anežky, který s matkou a otcem stále bydlí, což se dočtete v jejím příběhu, který jsme na DámskémDeníku již zveřejňovali. Na rodičích poznala, že jsou smutní, jelikož už se jejich obě děti odstěhovaly, a tak se s nimi domluvila, že u nich zůstane pravidelně jeden víkend v měsíci.

Konečně se dozvěděla důvod jejich pravidla

Rodiče byli šťastní a vždy se na její příjezd pečlivě připravili. Slečně Anně však od začátku vadila jedna věc. „Byla jsem už zvyklá na své soukromí, a tak jsem chtěla mít zavřené dveře od pokoje. Rodiče ale byli silně proti. Buď musely být otevřené dokořán, nebo alespoň přivřené,“ vysvětluje jejich pravidlo čtenářka. Nechápala, proč to po ní chtějí, až se s nimi jednou na toto téma pohádala. Matka jí poté konečně sdělila pravý důvod.

„Prý chtěli mít jistotu, že pod jejich střechou nebudu dělat všelijaké “špinavé“ věci,“ píše v dopise slečna Anna. V tu chvíli se cítila neuvěřitelně trapně. Nejenže na ni koukaly svaté obrázky, ale šmírovali ji i její rodiče. Co si o ní navíc mysleli, že sama doma dělá. „Odjela jsem domů a od té doby jsem u našich nebyla. Ani se mi tam nechce, i když neustále naléhají,“ svěřuje se dále čtenářka. Asi by se jim teď ani nedokázala podívat do očí.