Jakýmsi trendem této doby je, že dospělé děti se nijak nemají k osamostatnění se a zůstávají bydlet s rodiči. To ale některým z nich může docela dost vadit.
Každý rodič dospělého dítěte tak nějak v podvědomí tajně vyhlíží den, kdy se jeho potomek osamostatní a odstěhuje. Někteří vyletí z hnízda příliš brzy, jiní naopak u svých rodičů zůstávají bydlet až příliš dlouho. Dcera paní Kristýny již dávno rodinný byt opustila, a tak si matka užívala samoty a svého klidu. To se ale po čase změnilo a vše se vrátilo do starých, možná snad ještě horších kolejí.
Brzy se osamostatnila
Paní Kristýna V. svou dceru Andreu porodila v poměrně mladém věku. Jelikož ji partner brzy po porodu opustil a o dítě nejevil zájem, vychovávala holčičku zcela sama. Udělala by pro ni cokoli, snažila se ji naučit co nejvíce, připravit ji na dospělý život a chránila ji, jak nejlépe uměla. Když Andrea své matce oznámila, že je čas se odstěhovat, obě to oplakaly, ale Kristýna byla ráda, že se její dcera dokázala postavit na vlastní nohy.
„Andrejka měla dobrou práci, vzala si hypotéku a koupila si byt. Vše dokázala splácet, hospodařit uměla dobře,“ píše v dopise zaslaném do redakce DámskéhoDeníku paní Kristýna. Po pár letech však přišlo velké zdražování, splátka se jí navýšila o jednou tolik, potraviny a vše ostatní bylo příliš drahé, a tak se Andrea jednoho dne objevila u matčiných dveří s kufrem, mnoha krabicemi a prosbou o pomoc.
Nemůže ji dostat pryč
„Samozřejmě jsem jí pomohla. Myslela jsem si, že u mě zůstane maximálně pár měsíců, to jsem se ale spletla,“ zoufá si čtenářka. Andrea se u matky zabydlela. Pronajala svůj byt, což jí splácí hypotéku, o zbytek se dělí s maminkou. Nehledá si lépe placené zaměstnání ani partnera, s nímž by se o hypotéku podělila. „Svou dceru miluji, ale pomalu mě dohání k šílenství. Neuklízí po sobě kuchyň, přepíná mi mé oblíbené seriály. Už aby se odstěhovala,“ svěřuje se dále v dopise čtenářka.
Paní Kristýně chybí samota, na kterou si zvykla. Mezi ní a dcerou poslední dobou přibývá hádek. „Začínám být zoufalá, navíc, když mi zrovna včera Andrea řekla, že je jí se mnou moc dobře. Nevím ale, jak dlouho to vydržím. Nechci být za zlou matku, která svou dceru vyhodí na ulici. Budu doufat, že se brzy odstěhuje z vlastní vůle,“ končí svůj dopis paní Kristýna.
Situace naší čtenářky je jistě velmi nepříjemná. Každá matka chce pro své dítě to nejlepší a snaží se mu za každou cenu podat pomocnou ruku. Snad se jejich situace brzy vyřeší. Aby ale paní Kristýna nedopadla jako žena, jejíž příběh jsme na DámskémDeníku již zveřejňovali. Její dcera se nejenže odmítá odstěhovat, ale navíc i vyhrožuje policií.