Dvousetkoruna z roku 1993 se na Aukru prodala za 790 000 korun, tedy téměř čtyřtisícinásobek své nominální hodnoty.
Není to městská legenda ani clickbaitový příslib. Sběratelský trh s oběžnými bankovkami má doložené aukční výsledky, které z obyčejného papíru v peněžence dělají investiční raritu. Aktuální vlna zájmu přišla v květnu 2026, kdy se znovu rozvířila diskuse o cenných 20eurových bankovkách i o domácích chybotiscích. Jenže mezi „zajímavě vypadajícím“ sériovým číslem a skutečnou raritou je propastný rozdíl, a právě ten rozhoduje, jestli držíte v ruce stokorunu, nebo malý poklad.
Co přesně dělá bankovku cennou
Sběratelská praxe rozeznává dva zásadně odlišné zdroje hodnoty. První je neobvyklé sériové číslo. Druhý, zpravidla mnohem cennější, je výrobní vada.
U sériových čísel se ustálil poměrně jasný checklist, který používá například americká certifikační autorita PMG:
- Solid — všechny číslice stejné (např. 8888888)
- Radar — číslo se čte stejně zleva i zprava
- Repeater — opakující se bloky (např. 12341234)
- Ladder — postupka nahoru nebo dolů (1234567)
- Binary — jen dvě číslice, typicky 0 a 1
- Velmi nízké číslo — prvních deset kusů v sérii
Žádný oficiální seznam ČNB ani ECB neexistuje. Jde čistě o sběratelskou konvenci. A právě proto platí: samotné „hezké číslo“ přinese obvykle jen mírnou prémii. Skutečný cenový skok nastává u výrobních vad.
Konkrétní násobky: od osmi po čtyři tisíce
Aby „mnohonásobně vyšší cena“ nebyla jen fráze, stojí za to ji ukotvit v doložených prodejích.
| Bankovka | Vada / zvláštnost | Prodejní cena | Násobek nominálu |
|---|---|---|---|
| 20 € (2002), chyba tisku | výrobní defekt | 160 € | 8× |
| 20 € (2002), chyba tisku | výrobní defekt | 220 € | 11× |
| 100 Kč (1995) | převrácený vodoznak | 2 200 Kč | 22× |
| 200 Kč (1993) „zairovka“ | záměna ochranného proužku | 790 000 Kč | 3 950× |
Dvacetieurovky s chybou se v aukčním domě Christoph Gärtner prodaly v roce 2015 za nižší stovky eur, solidní výdělek, ale ne jmění. Stokoruna s převráceným vodoznakem vynesla v aukci na Livebid.cz 2 200 korun. A pak je tu „zairovka“, dvousetkoruna, do jejíhož papíru se při výrobě omylem dostal ochranný proužek s nápisem „REPUBLIQUE DU ZAIRE“. Existenci této záměny potvrdila přímo ČNB. Její únorový prodej na Aukru za 790 000 korun ji řadí do zcela jiné ligy.
Kde hledat: spíš doma než v obchodě
Tady přichází důležitá korekce. Nejcennější české kusy, stokoruna vzor 1995 a dvousetkoruna vzor 1993, už nejsou platné v běžném oběhu. ČNB je sice stále vymění za nominál, ale v obchodě je dnes nedostanete. Pokud se někde objeví, bude to spíš v obálce se starou hotovostí, v pozůstalosti nebo v zapomenuté sbírce.
U eurobankovek je situace jiná. První série z roku 2002 zůstává platná, takže chybná dvacetieurovka teoreticky může projít vaší peněženkou i dnes. Pozor ale na častý mýtus: písmeno před sériovým číslem není automaticky „výherní znak“. U první série označuje centrální banku, která tisk zadala (L = Finsko, X = Německo). U novější série Europa identifikuje tiskárnu. Samo o sobě žádnou prémii nedělá.
Jak se chyba vůbec dostane do oběhu
Eurobankovky procházejí stovkami manuálních i automatizovaných testů v jedenácti akreditovaných tiskárnách po celé Evropě. Řecká tiskárna Bank of Greece popisuje průběžné i finální kontroly a pravidelné audity. Přesto ECB ve svém ekonomickém bulletinu z roku 2017 připouští „potenciální výrobní odchylky i přes přísné kontroly kvality“, včetně chybné strojové klasifikace při třídění. Systém je robustní, ale ne neprůstřelný. A právě ta vzácná selhání dělají z chybotisku sběratelský artikl.
Co dělat, když máte podezření
Pokud narazíte na bankovku s extrémním sériovým číslem nebo viditelnou odchylkou, základní postup je prostý: neohýbat, nevracet do oběhu, uložit do čistého obalu. Vyfotit líc, rub a detail vady. A hlavně, nechodit s ní do banky, kde ji vymění za nominál.
Specializované kanály nabízejí víc. Bankovky.com provozují aukce jednou až dvakrát ročně, vykupují přímo i na komisi a poskytují bezplatné poradenství. Aukro zase přináší širokou soutěž poptávky, právě tam padl rekord zairovky. Bez expertního posouzení je vždy bezpečnější bankovku nejdřív konzervovat než prodávat.
Vyplatí se sledovat dva typy signálů: extrémně nápadné sériové číslo a cokoli, co na bankovce vypadá „jinak než obvykle“, posunutý tisk, chybějící prvek, nezvyklý text na proužku. Všechno ostatní je sběratelská kuriozita za pár korun navíc. Ale ten jeden kus ze zásuvky po babičce může stát za celou výplatu.