Babička odmítá nastoupit do pečovatelského domu: „Miluju ji, ale odmítám jí obětovat celé svoje mládí“

V dopise se čtenářka svěřuje, jak moc je už unavená z péče o svou babičku. Žádá i o rady, co dál dělat, když seniorka odmítá pečovatelský dům.

i Zdroj fotografie: Depositphotos
                   

Mnoho lidí se potýká s problémem, jak vyřešit péči o své staré rodiče či prarodiče. Mají morální dilemata, často výčitky svědomí. Nejčastěji se starší lidé zcela nekriticky domnívají, že budou fit a zvládat vše po zbytek života sami. A přestože jim začnou docházet síly, myslí si, že buď nepotřebují pomoc vůbec, nebo naopak všechnu a hned. Tento problém právě řeší i slečna Dominika Mužná, která v dopisu popisuje své pocity a zároveň žádá o radu zkušenější.

Babička je neúnavná a velmi kritická

Babička slečny Mužné byla vždy konfliktní a náročná osoba, prostě takový generál. Ve stáří se tyto její vlastnosti ještě více zintenzivnily. Přestože se svou mámou dělají vše pro to, aby babičce pomohly, je to pro ni stále málo. Svou vnučku toleruje nejlépe, ale své dceři dává stará žena dost zabrat, neustále ji kritizuje a stěžuje si na ni. Slečnu Mužnou už tohle všechno přestává bavit.

Problémy začaly asi před rokem, do té doby byla babi stále fit a samostatná, dařilo se jí skvěle. Jenže loni začala být dementní, její stav se náhle zhoršil. Jsou dny, kdy je vše v pořádku, baví se se známými, ví, co dělá a kde je, ale stále častěji spoustu věcí zapomíná, plete si dny, hodiny i lidi. Dokáže být velmi únavná, vyžaduje neustálou péči od své dcery nebo vnučky. A přestože s ní ženy tráví spoustu času, pořád je to pro starou dámu málo. Vyhrožuje jim, že když ji nechají samotnou, něco se jí určitě stane. Ony neví, zda to myslí vážně, nebo to dělá schválně.

„Co mám dělat?“

„Miluju ji, ale odmítám jí obětovat celé svoje mládí. Konečně jsem dostala práci svých snů a nehodlám se jí kvůli ní vzdát,“ svěřuje se slečna Mužná. Její máma taky pracuje a její tatínek neměl babi nikdy rád, takže celá péče je na ní. Proto se jí snaží naše čtenářka pomáhat, ale už toho mají evidentně obě dost. Jsou unavené z tohoto věčného koloběhu. Jedna z nich jede k babičce ráno, aby jí dala snídani a zkontrolovala ji, druhá potom po práci odpoledne nebo večer. A takto se střídají denně a pomalu to začínají nezvládat.

Nedávno její matka navrhla babičce, že jí zařídí kvalitní pečovatelský dům, ale to zcela striktně odmítla. Každou opatrovnici, kterou jí najali, vyštvala svým chováním. Máma si ji nechce nastěhovat domů, protože by to psychicky nezvládla. „Naštěstí pochopila, když jsem odmítla její nabídku, že mi bude platit za péči o babičku. Ale já se chci rozvíjet a žít normální život. Už teď mi ho ničí, co teprve v případě, když o ni budu naplno pečovat,“ popisuje své trápení slečna Mužná.

Babiččino chování je už dost přes čáru a ani jedna z žen neví, co dál dělat. Slečna Mužná tímto dopisem vlastně žádá o radu, co mají s matkou dělat. Zda i přes protesty umístit babičku do domova seniorů, nebo péči o ni dále provozovat jako doteď? Obě už ale padají na ústa, je toho na ně vážně moc a skloubit starost o babi s náročnou prací, kterou obě mají, je už neúnosné.

Co byste slečně poradili?

Diskuze Vstoupit do diskuze
121 lidí právě čte
Zobrazit další články