Ve vládě sedí dva bývalí agenti StB. TOP 09 chce prosadit zákon, který by je z ní vyhodil

Dne 13. listopadu 2026, čtyři dny před výročím Sametové revoluce, představila TOP 09 ve Sněmovně novelu lustračního zákona. Cíl je prostý: vrátit povinnost negativního lustračního osvědčení členům vlády a jejich náměstkům. Politicky novela míří na dva konkrétní muže, premiéra Andreje Babiše, vedeného v archivech pod krycím jménem „Bureš“, a ministra kultury Otu Klempíře, jehož svazek nese jméno „Olda“. Prakticky ale naráží na tvrdou sněmovní aritmetiku a na otázky, které tisková zpráva strany nechává bez odpovědi.

Dva muži, dva příběhy

Babiš a Klempíř sdílejí evidenci v materiálech Státní bezpečnosti, ale tam podobnost končí.

Babiš je podle archivní rekonstrukce Ústavu pro studium totalitních režimů a slovenského Ústavu pamäti národa veden nejprve jako důvěrník a od roku 1982 jako agent s registračním číslem 25 085. Sám vědomou spolupráci popírá. V říjnu 2024 dosáhl smíru se slovenským ministerstvem vnitra, které uznalo, že byl evidován neoprávněně a vědomě nespolupracoval. Jenže ÚPN ho z registračních protokolů nevymazal a experti upozornili, že by kvůli listinným důkazům stejně negativní lustrační osvědčení v českém režimu zřejmě nedostal.

Klempířův případ je jiný. Spolupráci se StB po letech veřejně přiznal. „Rozhodl jsem se, že nic zatajovat nebudu,“ řekl v rozhovoru pro Expres FM. K jeho svazku „Olda“ existují dochované dokumenty včetně záznamů o finančních odměnách. Reportéři ČT pak ve svém dílu „Olda“ ukázali, že jeho informace měly konkrétní dopady na lidi z jeho okolí.

Paradox, který trvá od roku 2014

Klíčový rok není 2026, ale 2014. Tehdy Sněmovna v rámci přijetí služebního zákona přesměrovala lustrační povinnost na služební místa představených ve státní správě. Ministři a jejich političtí náměstci z dosahu vypadli. Stalo se to za koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL, v době, kdy prezident Zeman podmiňoval jmenování Sobotkovy vlády průchodem normy. Opozice to tehdy napadala jako „lex Babiš“; Babiš mířil na post ministra financí.

Výsledek přetrvává dodnes: ředitel odboru na ministerstvu musí lustrační osvědčení předložit, ministr nad ním ne. Sama vláda Petra Fialy tento stav v říjnu 2022 označila za paradox a schválila návrat lustrací pro ministry. Sněmovna ale návrh do konce volebního období nestihla projednat. TOP 09 se tedy nevrací s novým tématem, vrací se k nedokončené legislativní linii.

Co přesně TOP 09 navrhuje

Tisková zpráva strany popisuje novelu lustračního zákona č. 451/1991 Sb. s těmito parametry:

• Koho se týká: členové vlády a náměstci členů vlády.
• Co musí doložit: negativní lustrační osvědčení, veřejnou listinu vydávanou Ministerstvem vnitra, která potvrzuje, že dotyčný nebyl příslušníkem StB ani evidován jako spolupracovník.
• Novinka v procesu: možnost podat žádost elektronicky, například datovou schránkou.
• Navržená účinnost: 1. ledna 2028.

Datum účinnosti je podstatné. Nejde o návrh, který by kohokoliv vyhodil z vlády zítra. Jde o systémovou změnu s odloženým dopadem. Z veřejně dostupného představení navíc není zřejmé, jak by novela řešila ministry, kteří budou ve funkci už k datu účinnosti; paragrafové znění se v otevřených zdrojích nepodařilo dohledat.

Aritmetika, která nehraje

TOP 09 má ve Sněmovně devět poslanců. Celá opozice disponuje devadesáti dvěma mandáty. Vládní tábor ANO, SPD a Motoristů drží většinu a při hlasování o nedůvěře v říjnu 2026 ukázal, že se nerozpadá. Bez přeběhlíků nebo vnitřního rozkolu koalice nemá opozice sílu návrh protlačit.

K tomu přistupují právní otazníky. Už v roce 2022 Legislativní rada vlády upozorňovala, že podobná novela může narazit na ústavní asymetrii: proč by lustrační povinnost dopadala na ministry, ale ne na prezidenta, poslance, hejtmany či starosty? Babiš navíc může argumentovat slovenským smírem, byť ten automaticky neřeší české lustrační dopady. Klempíř spolupráci přiznal, což je politicky čitelnější, ale právně ho to z lustračního režimu nevyjímá ani do něj nevtahuje; zákon je formální, ne morální.

Bezprostřední reakci Babiše, Klempíře ani vládních stran na páteční oznámení TOP 09 se k 14. listopadu nepodařilo dohledat.

Víc než dvě jména

Podle nás je nejsilnější rovina tohoto příběhu nikoli minulost dvou mužů, ale systémový stav, který Česko toleruje dvanáct let. Stát vyžaduje čistší minulost od podřízených než od těch, kdo jim vládnou. TOP 09 to pojmenovává správně. Otázka je, jestli devět poslanců dokáže víc než pojmenovat.

Novela s účinností od roku 2028 a bez jisté sněmovní většiny je dnes spíš politický signál před 17. listopadem než legislativní jistota. Ale signály se občas mění v zákony, pokud se k nim přidá dostatečný počet hlasů. Zatím chybí.