Nové platy úředníků od roku 2027: Vláda zveřejnila tabulky. Za pochvalu od nadřízeného si můžete přijít na tisíce navíc

Dne 19. října 2026 zasedli zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů ke stolu, na kterém ležel návrh kompletně přestavěných platových tabulek pro veřejný sektor. Reforma, kterou MPSV připravovalo od léta, má zasáhnout přibližně 858 tisíc zaměstnanců, od referentů na úřadech práce přes správce majetku až po vysoké ministerské úředníky. Klíčový detail, který v debatě snadno zanikne: samotné zvýšení tarifu ještě neznamená, že se o stejnou částku zvedne i výplata. A „pochvala od nadřízeného“, která v titulcích slibuje tisíce navíc, není obyčejné poplácání po zádech.

Co se vlastně mění a proč

Důvod reformy je prozaický. Od roku 2024 roste minimální mzda automaticky podle zákonné valorizace. Tarify v platových tabulkách ale stály na místě, a tak se část z nich propadla pod minimální mzdu nebo pod úroveň zaručeného platu. Úřady rozdíl dorovnávaly osobními příplatky a dalšími složkami, tarif tím ztratil smysl.

MPSV proto navrhuje tři zásadní změny najednou:

• Zhuštění stupňů – místo dvanácti stupňů podle délky praxe jich bude osm, s pásmy do 5, 10, 15, 20, 25, 30, 35 a nad 35 let.
• Vyšší základní tarify – v tabulce státní služby má minimum stoupnout z dosavadních 20 440 Kč na 30 320 Kč, maximum z 75 870 Kč na 82 720 Kč.
• Vazba na minimální mzdu – nejnižší tarif se má od roku 2027 odvíjet od minimální mzdy a v dalších letech růst spolu s ní.

Plnou matici všech tříd a stupňů pro státní službu jsme dohledali v přepisu návrhu MPSV, který zveřejnila ČMKOS. Podle tohoto přepisu se tarify zvyšují o 2 480 až 11 260 Kč měsíčně v závislosti na třídě a stupni. Konečnou podobu částek ale musí ještě stanovit vláda nařízením, návrh dosud nebyl finálně schválen.

Pochvala, která není pochvalou

Mediální zkratka „pochvala od nadřízeného“ zní jako neformální gesto. Ve skutečnosti jde o formální služební hodnocení s přesně definovanými kategoriemi: vynikající, velmi dobré, dobré, dostačující, nevyhovující. Nový zákon o státních zaměstnancích, účinný od 1. listopadu 2026, sleduje u každého zaměstnance správnost, rychlost a samostatnost výkonu práce v souladu s individuálními cíli.

Pro přičtení pěti let započitatelné praxe, a tím potenciální posun o jeden stupeň výš, nestačí jedno dobré hodnocení. Současná pravidla vyžadují minimálně dvě po sobě jdoucí hodnocení s maximálním výsledkem 4 body, souhrnně za období nejméně dvou let. Kritéria mají zákonem stanovené váhy: kvalita výkonu 40 %, množství a tempo 40 %, osobní přístup 20 %.

Co to znamená v penězích? V osmistupňové tabulce státní služby posun o jeden stupeň přinese podle platové třídy zhruba 600 až 3 170 Kč měsíčně. U běžných tříd 6 až 10, kam spadá většina referentů a administrativních pracovníků, se pohybujeme spíše v řádu stovek až nižších jednotek tisíc. Kdo už je na nejvyšším stupni, tomu se pětileté přičtení neuplatní vůbec.

Vyšší tarif neznamená automaticky vyšší výplatu

Tady je háček, který stojí za pozornost. MPSV výslovně říká, že při přechodu na nové tabulky bude možné jednorázově upravit osobní příplatky. Snížení příplatku nesmí převýšit zvýšení tarifu, celkový plat se tedy nemá snížit. Může se ale stát, že zaměstnanec dostane o 3 400 Kč vyšší tarif a jeho výplata vzroste třeba jen o pár set korun, protože zbytek „spolkne“ snížený osobní příplatek.

Jiří Horecký, prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR, po říjnovém jednání odhadl reálný dopad na výplatu v rozpětí od nuly do přibližně 9 000 Kč měsíčně, podle profese, třídy, stupně a skladby platu. Nejvíc mají získat lidé s nízkými tarify a na začátku kariéry. Modelové příklady MPSV to potvrzují: administrativní pracovník +2 600 Kč v tarifu, referent majetkové správy +3 400 Kč, referent úřadu práce +3 000 Kč.

Odbory z ČMKOS základní směr reformy vítají, ale trvají na tom, že narovnání tarifů nesmí být vydáváno za skutečnou valorizaci. Chtějí dodatečné peníze do rozpočtu, ochranu osobních příplatků a oddělení nákladů „technické reformy“ od reálného růstu platů. Dohoda zatím nevznikla.

Koho se to týká, a koho ne

Reforma v užším smyslu dopadá na státní zaměstnance na ministerstvech a dalších správních úřadech pod zákonem o státních zaměstnancích. Podle analýzy MPSV z roku 2022 šlo o necelých 74 tisíc pozic. Nevztahuje se na zaměstnance bezpečnostních sborů, Generálního štábu, Vojenské policie ani Vojenského zpravodajství. Pedagogové a akademici mají odlišné tabulky.

Pro praktický výpočet vlastního zařazení potřebuje zaměstnanec znát tři věci:

1. Platovou třídu – určenou nejnáročnější vykonávanou činností podle katalogu prací.
2. Započitatelnou praxi – stejný obor plně, jiná praxe až do dvou třetin, plus náhradní doby (mateřská, rodičovská, péče o závislou osobu). Od června 2025 se nově započítává i řádně ukončené doktorské studium, maximálně v souhrnu pěti let.
3. Výsledek hodnocení – při splnění podmínek pro „vynikající“ se přičte pět let praxe navíc.

Výsledný součet let pak určí stupeň v nové osmistupňové tabulce.

Kam to celé směřuje

Zajímavý je kontext, který překračuje rok 2027. MPSV už v srpnu 2026 popsalo záměr, aby se tarify v dalších letech upravovaly pravidelně podle růstu minimální mzdy. Pokud se tento mechanismus prosadí, půjde o první systémovou valorizaci platů ve veřejném sektoru; dosud se tarify měnily ad hoc vládními nařízeními, často pod politickým tlakem a s několikaletým zpožděním.

Pro srovnání: průměrná mzda v národním hospodářství dosáhla ve druhém čtvrtletí 2026 téměř 52 tisíc korun hrubého. Spodek nové státní tabulky (30 320 Kč) odpovídá zhruba 58 % tohoto srovnávacího ukazatele. Vrchol tabulky 82 720 Kč pak asi 159 %. Rozptyl je obrovský a reforma ho nezmenšuje. Mění ale jedno: tarif přestane být číslo, které musí zaměstnavatel obcházet příplatky, aby vůbec dosáhl na zákonné minimum.

Konečné slovo bude mít vláda, až podepíše prováděcí nařízení. Do té doby jsou všechny částky návrhem, byť návrhem, který už prošel jednáním s odbory a zaměstnavateli a který má jasný termín: 1. leden 2027.