Letíte letos do Řecka? Sedm ostrovů vyhlásilo nouzový stav, hotely už posílají turistům pravidla

Na Astypalaie, malém ostrově v jižním Egeji, je hlavní rezervoár pitné vody zhruba na šestině kapacity. Farmářce Evdokii Palatianou po omezení závlahy uschla část úrody a zbyla jí jen brakická voda ze studny. Hotelierka Carolina Alkalai mezitím posílá hostům nabídku: vynechte denní úklid pokoje a dostanete voucher v hodnotě asi 125 korun. Není to gesto vstřícnosti, je to úspora vody. Takhle vypadá léto 2026 na ostrovech, které se dostaly do režimu nouzového stavu. A pro českého turistu s letenkou v kapse je klíčové pochopit, co to přesně znamená.

Sedm ostrovů, jeden problém

Seznam dotčených ostrovů se skládal postupně. Nejprve řecké úřady v červnu vyhlásily tříměsíční nouzový režim pro Tinos a Alonnisos. Dříve už stejným krokem prošly Karpathos, Leros, Patmos, Astypalaia a Symi. Dohromady sedm ostrovů, které spojuje totéž: malé nebo žádné vlastní vodní zdroje, omezená infrastruktura a sezonní skok v počtu lidí, který zásoby spolehlivě přetíží.

Na Astypalaie stoupne letní populace z přibližně 1 400 na 7 000 obyvatel. Ostrov závisí na jediném hlavním rezervoáru a dočasné odsolovací jednotce. Reuters označuje letošní sezonu jako druhou nejsušší od roku 2020. A starosta Astypalaie otevřeně říká, že neví, co se stane, pokud znovu nepřijde déšť.

Důležité je ale rozumět tomu, co „nouzový stav“ v řeckém vodním kontextu skutečně znamená. Nejde o zákaz vstupu turistů ani o evakuaci. Podle eKathimerini jde o administrativní nástroj na tři měsíce, který obcím a ministerstvu umožňuje urychlit pronájem či instalaci odsolovacích jednotek, opravy vodovodních sítí a další zásahy bez běžných byrokratických průtahů.

Co to znamená pro turistu v praxi

Žádný centrální seznam pravidel pro hosty neexistuje. Hotely na dotčených ostrovech reagují individuálně; doložený příklad z Astypalaie s voucherem za vynechání úklidu ukazuje směr, kterým se ubírají. Dá se čekat tlak na kratší sprchování, méně výměn ručníků, omezenější údržbu bazénů.

Plošné pokuty cílené speciálně na turisty za „porušení vodních pravidel“ se v dostupných zdrojích neobjevují. Reálným důsledkem je spíš nižší komfort služeb a individuální pravidla konkrétního hotelu nebo obce. Kdo počítá s bezstarostným all-inclusive standardem z let s normální zásobou vody, měl by svá očekávání přehodnotit.

Dovolená se na těchto ostrovech dá stále absolvovat. Ale je to režim „šetřit a improvizovat“, ne resort bez starostí.

Český turista: koho se to týká nejvíc

Z celé sedmičky je pro český trh nejrelevantnější Karpathos. Nabízejí ho obě velké cestovní kanceláře, CK Fischer i EXIM Tours, včetně přímých odletů z Prahy. Symi má u Fischera vlastní destinační stránku, ale jde o menší a okrajovější cíl. Leros, Patmos a Astypalaia jsou ostrovy bez běžně dostupných mezinárodních letišť, kam míří spíš individuální cestovatelé.

Kdo má zarezervovaný zájezd na Karpathos, nemusí automaticky panikařit. Ale měl by udělat jednu věc: písemně si u cestovní kanceláře ověřit, zda bude zajištěn smluvený standard služeb v ubytování. Právě tady se totiž láme klíčový rozdíl.

U balíčkového zájezdu odpovídá za řádné plnění organizátor. Pokud mimořádné a nevyhnutelné okolnosti významně zasáhnou plnění, může podle unijních pravidel vzniknout právo na bezplatné ukončení smlouvy a vrácení peněz. Pokud se problém projeví až na místě, třeba výpadek vody v hotelu, cestovní kancelář má povinnost situaci řešit. U samostatně koupené letenky a hotelu jsou práva podstatně slabší.

Širší problém, který nekončí jedním létem

Sedm ostrovů není izolovaná epizoda. Řecké ministerstvo životního prostředí 20. července vyhlásilo novou výzvu za 1,6 miliardy korun na vodohospodářské projekty po celé zemi. Už koncem června stát oznámil deset konkrétních projektů na devíti ostrovech za více než 375 milionů korun; mezi příjemci jsou Alonnisos, Leros i Astypalaia.

Jenže krátkodobě jde o měsíce, systémově spíš o roky. Na Astypalaie se trvalá odsolovací jednotka plánuje do konce roku 2026, ale síťové a strukturální zlepšení přes jednu sezonu hotové nebude. Vědci z řeckého výzkumného centra Demokritos navíc očekávají, že sucho a nedostatek vody na zranitelných ostrovech se budou do roku 2049 dále zhoršovat.

A pozor: absence nouzového stavu na jiném ostrově neznamená automaticky bezproblémovou vodní situaci. Nové investice míří i na Naxos, Amorgos, Skopelos, Rhodos, Zakynthos nebo do oblasti Viannos na Krétě.

Co udělat, než sednete do letadla

Praktický návod je stručný:

• Ověřte si konkrétní ostrov. Pokud neletíte na žádný ze sedmi jmenovaných, situace se vás přímo netýká, ale i tak má smysl se hotelu zeptat na aktuální provozní podmínky.
• Máte balíček od CK? Kontaktujte organizátora a písemně si nechte potvrdit, že smluvené služby budou dodrženy.
• Jedete na vlastní pěst? Počítejte s tím, že vaše práva jsou užší. Oslovte hotel přímo.
• V nouzi na místě: linka 112 funguje v celém Řecku. Pro české občany je k dispozici Velvyslanectví ČR v Athénách a nouzová linka MZV na čísle +420 222 420 222.

Řecko zůstává otevřené. Sedm ostrovů ale letos žádá něco, na co český turista není zvyklý, aby s vodou zacházel tak, jako by na ní záleželo. Protože na ní záleží.