Žít v Praze neznamená žít nejlépe. Nový žebříček ukázal, které české město je na tom lépe než hlavní město

Když si člověk představí nejlepší místo k životu v Česku, většinou ho napadne Praha. Nejvyšší platy, nejširší nabídka práce, kultura na každém rohu. Jenže právě zveřejněný Index prosperity regionů 2026 od projektu Evropa v datech říká něco jiného. Na prvním místě stojí Turnov, dvacetitisícové město pod Troskami, které metropoli nepřekonává jedním extrémem, ale tím, že nemá skoro žádnou slabinu. A Praha? Ta není druhá ani třetí. Skončila devátá, za sedmi dalšími mikroregiony, které její obyvatelé často ani neumí ukázat na mapě.

Co měří index a proč mu věřit

Index prosperity srovnává všech 206 českých mikroregionů, 205 obcí s rozšířenou působností plus Prahu, napříč sedmi pilíři: demografie a sociální struktura, ekonomika, občanská vybavenost, prostředí pro život, vzdělávání, dostupnost péče a volný čas. Letošní ročník rozšířil sadu ukazatelů z 37 na 49, takže sleduje víc než kdy dřív: od naděje dožití přes exekuce, příjmy obcí a dostupnost bydlení až po počty sportovišť, knihoven nebo zastávek veřejné dopravy na kilometr čtvereční.

Důležitý detail pro každého, kdo by chtěl srovnávat s loňskem: rozšíření metodiky znamená, že meziroční posuny nejsou čistě o tom, že se město zlepšilo nebo zhoršilo. Část změn způsobilo přidání nových indikátorů. Praha si například meziročně polepšila ze 23. na 9. místo, ale číst to jako „Praha se dramaticky zvedla“ by bylo zjednodušení.

Kde Praha ztrácí a kde vyhrává

Praha zůstává silná tam, kde byste čekali. V demografii a sociální struktuře je třetí v celém Česku, přitahuje mladé lidi, má příznivé migrační saldo, nízký podíl exekucí. V občanské vybavenosti, tedy dostupnosti služeb, obchodů a dopravy, je dokonce druhá. Jenže pak přijdou pilíře, kde metropole padá:

Čísla mluví jasně. Praha je ve vzdělávání na 158. místě z 206; index přitom neměří jen počet škol, ale i finance na žáka, zameškané hodiny nebo vzdělávací neúspěšnost. V prostředí pro život je dokonce 178. Podle analýzy projektu Silnější regiony vychází pořízení vlastního bydlení v Praze zhruba na 19 ročních platů, zatímco český průměr je necelých 14. Ekonomická síla metropole se tak paradoxně obrací proti jejím obyvatelům.

Proč zrovna Turnov

Turnov nevyhrává tím, že by v něčem drtil konkurenci. Vyhrává tím, že nemá díru. Třetí místo ve volném čase, jedenácté v občanské vybavenosti, třinácté ve vzdělávání, dvacáté deváté v prostředí pro život. Na tisíc obyvatel připadá 26,3 sportoviště, ve městě funguje téměř pět tisíc registrovaných členů sportovních spolků. Město provozuje vlastní společnost pro správu sportovní infrastruktury a rozprostírá volnočasové zázemí do celého správního obvodu, ne jen do centra.

Má to i svou slabinu. V dostupnosti lékáren je Turnov až na 188. místě z 206 mikroregionů. Není to tedy bezchybná idyla, je to město, které dlouhodobě investuje do každodenní infrastruktury a v součtu všech pilířů vychází nejlépe.

Za zmínku stojí i další překvapení v první trojce: druhé Luhačovice a třetí Žamberk. Žamberk si podle autorů indexu meziročně polepšil ve všech pilířích a těží mimo jiné z jednoho z nejlepších prostředí pro život v Česku.

Jak dopadla další velká města

Brno skončilo 25., první v občanské vybavenosti, čtvrté v dostupnosti péče, ale 152. v ekonomice a 191. v prostředí pro život. Ostrava je na 127. příčce s extrémním rozptylem: šesté místo v občanské vybavenosti, ale 190. v ekonomice a 202. ve vzdělávání.

Vzorec se opakuje. Velká města nabízejí koncentraci služeb, ale právě jejich velikost generuje tlak na bydlení, školy a životní prostředí, který je v celkovém hodnocení sráží. Naopak největšími skokany letošního ročníku jsou menší mikroregiony: Nový Bor poskočil o 82 míst na 92. pozici, Králíky o 73 míst na 35. a Litoměřice o 72 míst na 90.

Na opačném konci žebříčku zůstává strukturální problém severozápadu. Ústecký a Karlovarský kraj se drží na dně krajského srovnání: vysoký podíl exekucí, odliv vzdělaných lidí, slabší dostupnost služeb. Úplně poslední příčku mezi mikroregiony letos drží Horšovský Týn.

Co si z toho vzít

Zajímavý je jeden paradox: Praha je v krajském srovnání stále první ze 14 krajů. Jakmile ale soutěží na úrovni mikroregionů s menšími celky, její velkoměstské výhody přestávají stačit. Index neříká, že Praha je špatné místo k životu. Říká, že vysoké platy a bohatá kulturní nabídka se v každodenní realitě snadno vyruší drahým bydlením, přetíženými školami a prostředím, které v celorepublikovém měřítku patří k nejslabším.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Kompletní pořadí všech 206 mikroregionů si můžete projít na Hlídači státu, který zobrazuje data projektu Silnější regiony. Stačí zadat název obce a zjistíte, jak si stojí vaše město a v čem má rezervy.

Turnov ukazuje, že recept na první místo není mít nejvíc, ale nemít nejméně. Pro Prahu je to nepříjemná zpráva, protože zrovna její nejslabší pilíře (bydlení, vzdělávání, prostředí) se opravují nejtěžší.