Platíte v restauraci kartou? Pražský podnik přidával k účtu 12,5 % navíc, aniž se hostů zeptal. Právník mluví o podvodu

Reportér pořadu Na vaší straně si v pražské Restaurant Zlatý Strom objednal jídlo a pití za 583 korun. Když požádal o účet anglicky, na účtence přibylo 73 korun navíc, řádek označený jako „service charge“ ve výši 12,5 procenta. Nikdo se ho předem nezeptal, zda si přeje nechat spropitné. Nikdo ho neupozornil, že k ceně jídla přibude cokoliv dalšího. Když se do stejného podniku vrátil a mluvil česky, příplatek na účtence chyběl. Tentýž podnik, tentýž den, dvě různé ceny podle jazyka hosta.

Účtenka, kterou si málokdo přečte

Zlatý Strom sídlí na adrese Karlova 187/6, pár desítek metrů od Karlova mostu, v jednom z nejfrekventovanějších turistických koridorů Prahy. Provozuje ho firma BHG Strom s.r.o., součást Bauer Hotel Group. Polská turistka Natálie, která v reportáži vystoupila, si příplatku všimla až doma při kontrole výpisu z účtu. Přesnou částku neuvedla, ale mechanismus byl stejný: na účtence se objevil řádek s 12,5% service charge, aniž ji kdokoliv informoval.

Veřejné recenze na Tripadvisoru ukazují, že nejde o jednorázový exces. Stížnosti na automaticky připsané spropitné se tam objevují opakovaně od konce roku 2025. Management na ně reaguje stále stejnou větou: poplatek je prý „dobrovolný“ a lze ho nechat odstranit. Jenže to předpokládá, že host o něm vůbec ví.

Co na to říká zákon

Petr Bauer mladší, zástupce skupiny, v reportáži připustil, že informace o „doporučeném spropitném“ byla pouze na účtence, ne v jídelním lístku, ne před objednávkou. Obsluha měla hosta při placení upozornit, že jde o dobrovolnou částku. Pokud se tak nedělo, označil to za postup neodpovídající instrukcím personálu.

Advokát Jiří Chlaň věc posoudil jako klamavé opomenutí podle § 5a zákona o ochraně spotřebitele. Ten říká jasně: zamlčet podstatnou informaci ovlivňující rozhodnutí o koupi (a cena mezi ně patří) je nekalá obchodní praktika. Další relevantní ustanovení:

• § 12 ukládá povinnost informovat o ceně výrobků a služeb viditelně a srozumitelně.
• § 5d dává spotřebiteli nárok na přiměřené snížení ceny, pokud byl poškozen nekalou praktikou.
• § 24 stanoví sankce až do 5 milionů korun. Mluvčí ČOI v reportáži u tohoto typu případu zmínila reálnou pokutu v řádu stovek tisíc.

Slovo „podvod“ v právním smyslu, tedy trestný čin, by vyžadovalo prokázání úmyslu obohatit se uvedením v omyl a další znaky skutkové podstaty. Veřejně dostupné podklady zatím míří spíš do správní roviny. To ale neznamená, že je problém menší. Znamená to, že cesta k postihu vede přes Českou obchodní inspekci, nikoliv přes policii.

Anglicky ano, česky ne

Nejcitlivější bod celé kauzy je selektivnost. Reportáž ukázala vzorec: anglicky mluvícímu zákazníkovi se příplatek připočetl, česky mluvícímu ne. A není to novinka. Výroční zpráva ČOI za rok 2016 popisuje totéž: v pražských restauracích byli anglicky hovořící hosté zatěžováni „servisem“, který českým zákazníkům účtován nebyl.

Proč zrovna turisté? Krátkodobý zahraniční návštěvník nemá motivaci řešit reklamaci v cizí zemi kvůli částce, která se na účtence snadno ztratí mezi položkami. Právě na to model spoléhá. Petr Bauer mladší přitom už v roce 2020 v rozhovoru pro Lidovky.cz říkal, že automatické spropitné považuje za přijatelné, pokud ho host může odmítnout. Podmínka „pokud může odmítnout“ ovšem předpokládá, že se o příplatku dozví dřív, než přiloží kartu k terminálu.

Jak se bránit a kde hledat pomoc

Ve Velké Británii může restaurace účtovat povinný service charge, ale musí ho jasně uvést na jídelním lístku. V USA federální pravidla rozlišují spropitné a service charge: povinný příplatek není spropitné, spropitné vzniká jen tam, kde zákazník sám rozhodne o výši. V obou zemích platí totéž pravidlo: transparentnost předem. Český zákon o ochraně spotřebitele stojí na stejném principu: cena má být konečná a známá ještě před nákupem.

Pokud se vám něco podobného stane, postup je přímočarý:

• Na místě vyžádejte položkový účet ještě před přiložením karty. Porovnejte mezisoučet s částkou na terminálu. Pokud nesouhlasí, žádejte okamžité storno.
• Po zaplacení zkontrolujte zaúčtovanou částku v mobilním bankovnictví a uschovejte účtenku.
• Když podnik nevrátí peníze, podejte podnět České obchodní inspekci přes její e-podatelnu. Můžete využít i mimosoudní řešení sporu (ADR); návrh je třeba podat do jednoho roku, průměrná délka řízení je 73 dnů.
• U karetní platby máte navíc možnost reklamace u banky, případně chargeback, typicky po předchozím kontaktu s obchodníkem.

iZdroj fotografie: Pexels

Zlatý Strom zatím funguje dál. Kontrola ČOI proběhla, výsledek správního řízení veřejně znám není. Sedmdesát tři korun se zdá jako maličkost, dokud si nespočítáte, kolik turistů projde Karlovou ulicí za jediný letní den.