Babiš přiznal, že slevy na jízdné pro seniory nestihne. Studenti a důchodci si počkají minimálně do roku 2028

Ještě v dubnu ministerstvo dopravy veřejně hlásilo, že studenti a senioři se dočkají tříčtvrtinové slevy od prvního dne příštího roku. O dva měsíce později tentýž resort přiznal, že v rozpočtu na to peníze nejsou, a premiér Andrej Babiš to v pořadu Blesku stvrdil slovy „možná už příští rok, ale když to nevyjde, tak další“. Tím se nejbližší realistický horizont posunul do roku 2028, aniž by vláda stanovila jakékoli pevné datum. Pro 2,3 milionu starobních důchodců a statisíce studentů to znamená jediné: zatím zůstává padesátiprocentní sleva a čekání.

Co přesně vláda slíbila, a jak slib erodoval

Časová osa je výmluvná. Programové prohlášení vlády schválené 5. ledna 2026 obsahuje jednoznačnou větu: „Vrátíme slevy na jízdné pro studenty a seniory ve výši 75 procent.“ Žádné datum, žádný kalendář, jen závazek.

Pak přišel 17. duben. Ministerstvo dopravy u příležitosti Světového dne veřejné dopravy oznámilo, že 75% slevy se vrátí od 1. ledna 2027. Konkrétní datum, konkrétní očekávání.

A pak přišel červen. Ministr dopravy Ivan Bednárik 15. června řekl, že pro návrat slev potřebuje v rozpočtu na rok 2027 navíc dvě miliardy korun, a že letos vláda zvýšení nezavedla právě proto, že peníze chyběly. O devět dní později Babiš v rozhovoru pro Blesk de facto potvrdil, že lednový start není jistý. Tři fáze, tři různé úrovně jistoty. Slib zůstává, termín se rozplývá.

Kde jsou ty dvě miliardy

Finanční mezera není překvapením, signály přicházely už v lednu. Při revizi rozpočtu na rok 2026 vláda navýšila prostředky na slevy na jízdném o 0,8 miliardy korun. Jenže Bednárik v červnu mluví o potřebě dvou miliard pro plný návrat 75% slev v roce 2027. Rozdíl mezi tím, co stát přidal, a tím, co resort požaduje, je víc než miliarda.

Klíčové rozhodnutí má padnout při červencových jednáních s ministerstvem financí. Pokud resort dvě miliardy nedostane, dubnový termín 1. ledna 2027 definitivně padá. A protože rozpočtový cyklus neumožňuje snadné meziroční přesuny v řádu miliard, rok 2028 se jeví jako nejbližší okno, nikoli jako pevný plán.

Důležité je, co překážkou není. Bednárik sice zmiňuje i změnu kontrol prokazování slev, ale jako doprovodné systémové téma. Hlavní brzda je čistě fiskální. Technika je řešitelná, peníze zatím ne.

Koho se to týká a co platí dnes

Rozsah dotčené populace je značný:

• Starobní důchodci: 2 351 736 osob (ČSSZ, březen 2025)
• Studenti veřejných a soukromých VŠ: 314 850 (MŠMT, rok 2024)
• Žáci a děti: další statisíce, protože státní sleva pokrývá i základní a střední školy

Do případné změny zůstává v platnosti státní 50% sleva ve vlacích a autobusech, regionálních i dálkových. Prakticky to znamená, že jízdenka za plnou cenu 200 Kč vyjde studenta nebo seniora na 100 korun. Při 75% slevě by to bylo 50 korun. Úspora na jednu cestu se zdá drobná, ale při denním dojíždění naroste na tisíce měsíčně.

Městská hromadná doprava do státního režimu nespadá. Pražský dopravní podnik, brněnský DPMB i další provozovatelé mají vlastní tarifní systémy, které se řídí rozhodnutím měst a krajů, nikoli vládním nařízením.

Jak to dělají jinde

Český model plošné státní slevy je v regionálním srovnání neobvykle štědrý, a tím pádem i fiskálně náročný.

• Rakousko: ÖBB nabízí karty Vorteilscard (Jugend pro cestující do 26 let, Senior pro 65+). Obě poskytují 50% slevu, ale nejsou zdarma; cestující si kartu kupuje. Stát nehradí dopravcům rozdíl plošně.
• Slovensko (Bratislavský kraj): Studenti do 26 let a senioři 63+ mají zlevněné jízdné v integrovaném systému IDS BK. Senioři nad 70 let mohou získat SeniorPas na 365 dní za nula eur, ovšem jen v rámci jednoho kraje, ne celostátně.

Český záměr 75% slevy hrazené státem napříč celou železniční a autobusovou sítí nemá v blízkém okolí přímou obdobu. To vysvětluje, proč je rozpočtová cena tak vysoká, a proč se o ni tak tvrdě vyjednává.

Rok 2028 jako horizont, ne jako slib

Rok 2028 dnes není schválený termín. Není v žádném usnesení vlády, není v žádné tiskové zprávě ministerstva. Je to politicky nejbližší odvoditelný horizont z Babišovy formulace „když ne příští rok, tak další“. Bez schváleného rozpočtu na rok 2027 se dvěma miliardami navíc se může termín posunout znovu, stejně snadno, jako se posunul z ledna 2027 na neurčito.

Pro studenty a seniory z toho plyne jediná jistota: padesátiprocentní sleva platí, pětasedmdesátiprocentní zůstává příslibem bez data. A sliby bez data mají ve vládních programech tendenci stárnout rychleji než jejich příjemci.