Babiš zuří: ČNB zvedla sazby na 3,75 %, drahé úvěry ničí lidi i firmy

Středa 18. června 2026, krátce po poledni, tisková místnost ČNB. Guvernér Michl oznamuje zvýšení dvoutýdenní repo sazby o čtvrt procentního bodu na 3,75 % a vzápětí čelí dotazu na premiérovy výhrady k drahým úvěrům. Odpovídá jednou větou: centrální banka se „nenechá ovlivnit nikým“. Tím nekončí jen tiskovka, začíná nejostřejší veřejný střet mezi Hradčanskou a Strakovou akademií za poslední roky. Jde o víc než o čtvrt procentního bodu. Jde o to, kdo rozhoduje o ceně peněz v Česku.

Proč bankovní rada sáhla ke zvýšení

Rozhodnutí prošlo poměrem hlasů 6:1. Jediný člen rady hlasoval pro ponechání sazeb beze změny, jeho jméno zatím ČNB nezveřejnila. Nové sazby platí od 19. června: diskontní 2,75 %, lombardní 4,75 %.

Důvody, které bankovní rada ve svém oficiálním prohlášení vyjmenovává, se čtou jako inventura domácích inflačních tlaků:

• Jádrová inflace se šest měsíců drží těsně pod 3 % bez klesající tendence.
• Úvěry domácnostem i firmám zrychlují.
• Mzdy rostou rychleji, než odpovídá produktivitě.
• Služby dál zdražují, spotřeba domácností sílí.
• Ceny nemovitostí zůstávají zvýšené.
• Vyšší veřejné výdaje financované dluhem přilévají poptávku do ekonomiky.

Celková inflace se sice pohybuje blízko dvouprocentního cíle, ale rada se obává, že na přelomu roku 2026 a 2027 by mohla znovu mírně vystřelit. Zvýšení sazeb je preventivní úder, ne reakce na už rozjetou krizi, ale pojistka proti jejímu vzniku.

Co to znamená pro hypotéky a firemní úvěry

Čísla mluví jasně. Už v květnu průměrná realizovaná sazba nových hypoték podle ČBA Hypomonitoru vystoupala na 4,67 % a měsíční splátka nové hypotéky překonala 26 tisíc korun. Červnový krok ČNB tlak ještě zvýší.

Spočítali jsme modelový dopad. Průměrná nová hypotéka v dubnu činila 4,89 milionu korun se splatností 26,8 roku. Pokud se celé zvýšení o 0,25 procentního bodu plně propíše do hypoteční sazby, měsíční splátka naroste zhruba o 700 korun. To není katastrofa, ale není to ani poslední účet.

Tvrdší zásah čeká domácnosti, kterým letos končí fixace. ČNB ve své jarní Zprávě o měnové politice odhaduje, že v roce 2026 doběhne fixace u hypoték s celkovou zůstatkovou jistinou kolem 470 miliard korun, převážně úvěrů z roku 2021 s průměrnou stávající sazbou 3,2 %. Při refixaci na dnešní tržní úrovně jim splátka vzroste v průměru o 1 900 korun měsíčně, tedy zhruba o 15 %. To už je částka, která v rodinném rozpočtu bolí.

Firmy na tom nejsou lépe. V dubnu se průměrná sazba nových korunových úvěrů nefinančním podnikům držela na 5,45 %. U menších úvěrů do 7,5 milionu korun to bylo 6,06 %. Každé další zdražení peněz znamená dražší investice, odložené projekty, tlak na marže.

Babiš versus ČNB: spor, který premiér nemůže vyhrát

Premiérova kritika má politickou logiku. Vláda slibuje levnější bydlení a dostupnější úvěry, a centrální banka jde přesně opačným směrem. Zdražení peněz v ekonomice jde Babišovi přímo proti agendě. Jenže zákon je jednoznačný: ČNB ani její bankovní rada nesmějí přijímat ani vyžadovat pokyny od prezidenta, Parlamentu nebo vlády. Členy rady jmenuje a odvolává prezident, nikoli premiér, a odvolání je možné jen při nesplnění zákonných podmínek nebo vážném pochybení, ne za nepopulární měnové rozhodnutí.

Michlův vzkaz z tiskové konference proto nebyl jen ekonomický. Byl institucionální. Řekl: o ceně peněz rozhoduje centrální banka, ne vláda. A udělal to v momentě, kdy poprvé za svého guvernérství šel se sazbami nahoru, tedy kdy to politicky bolelo nejvíc.

Česko v regionálním srovnání

Sazba 3,75 % vypadá jinak podle toho, kam se díváte. Evropská centrální banka 11. června stanovila hlavní refinanční sazbu na 2,40 %, česká úroveň je o 1,35 procentního bodu výš. Směrem na východ je ale obraz opačný: maďarská centrální banka na konci května držela základní sazbu na 6,25 %, tedy o dva a půl procentního bodu nad Prahou.

Česko se tak pohybuje v jakémsi středoevropském mezipatře, dráž než eurozóna, výrazně levněji než Budapešť. Podle nás právě tato pozice dává ČNB prostor pro další zpřísnění, pokud by jádrová inflace neklesala. Michl sám na tiskovce řekl, že pro příští jednání „zůstávají všechny možnosti otevřené“. Další zvýšení není jisté, ale není ani vyloučené.

Co dělat, když vám končí fixace

Kdo má fixaci dobíhající v nejbližších měsících, neměl by čekat na automatické zlevnění. Hypoteční sazby od jara rostou, ČNB si nechala dveře otevřené dalšímu utahování a banky budou novou repo sazbu postupně promítat do nabídek. Sbírat konkurenční nabídky a vyjednávat s bankou teď dává větší smysl než doufat, že se trend otočí.

Celý spor mezi vládou a centrální bankou je ve skutečnosti spor o to, kdo ponese cenu stabilních cen. Dlužníci ji platí dnes vyššími splátkami. Bez zásahu ČNB by ji ale mohla zaplatit celá ekonomika, návratem inflace, která by nesežrala 700 korun měsíčně, ale kupní sílu všech.