Dopijte zbytek života. Lobkowicz zaútočil na Zemana, ten teď překvapil chválou novinářky, kterou Češi kritizují

Jiří Jan Lobkowicz, podnikatel a potomek šlechtického rodu, napsal koncem května Miloši Zemanovi veřejný vzkaz, v němž ho označil za „smutnou karikaturu vlastenectví“ a „laciného, vulgárního populistu“. Závěr zprávy zněl doslova: dopijte zbytek života a konečně nechte Česko na pokoji. Spouštěčem byly Zemanovy výroky k sudetoněmeckému sjezdu v Brně a Benešovým dekretům. O necelé tři týdny později se Zeman objevil v rozhovoru Jany Bobošíkové a na sociální síti ji označil za „vzácnou výjimku mezi českými novináři“. Dva momenty, které přímo nesouvisí, ale sdílejí stejný tematický okruh i načasování. A společně vykreslují portrét muže, který se ani po odchodu z Hradu nepřestal rvát o prostor.

Co přesně Lobkowicz Zemanovi vzkázal

Celý vzkaz, který Forum24 publikovalo 24. května, nebyl jen osobní urážkou. Lobkowicz reagoval na konkrétní Zemanovu rétoriku kolem sudetoněmeckého sjezdu, vyčítal mu „xenofobní svinstvo“, „primitivní rasismus“ a rozdmýchávání resentimentu z roku 1945. Nejde tedy o útok na zdravotní stav, jak by se z titulkové fráze mohlo zdát. Cílem byla Zemanova politická existence: jeho styl, jeho jazyk, jeho vliv.

Lobkowicz, který sám prošel českou politikou devadesátých let a zná diplomatický slovník, zvolil záměrně nediplomatický tón. Formulace „dopijte zbytek života“ je v kontextu celého vzkazu spíš výzva k odchodu ze scény než narážka na skleničku. Zeman na ni veřejně nereagoval. Místo toho se za dva týdny posadil před kameru Jany Bobošíkové.

Vzácná výjimka, nebo starý známý?

V rozhovoru pro pořad Hovory Jany Bobošíkové se Zeman rozmluvil o Edvardu Benešovi, rehabilitaci ukrajinských banderovců a neonacismu. Témata, která přesně kopírují jeho dlouhodobou agendu. Na Facebooku pak Bobošíkovou pochválil za „nebanální otázky jdoucí na dřeň“ a postavil ji do role oné vzácné výjimky mezi českými novináři.

Kdo sleduje Zemanův vztah k médiím, ví, že tohle je obrat hodný pozornosti. Tady je muž, který novináře léta označoval za nepřátele, odmítal tiskové konference a budoval si vlastní komunikační kanály. A teď jednu novinářku veřejně staví na piedestal. Jenže kontext prozradí víc.

V roce 2011 Zeman o Bobošíkové a její tehdejší straně Suverenita prohlásil, že jde o „odpadkový koš české politiky“ plný neúspěšných politiků. Od odpadkového koše ke vzácné výjimce, to je patnáctiletý oblouk, který leccos vypovídá o tom, jak pragmaticky Zeman zachází s lidmi i slovy.

Proč zrovna Bobošíková budí emoce

Kritika Jany Bobošíkové není jen anonymní internetový výsměch. Má několik vrstev:

• Televizní krize v ČT na přelomu tisíciletí, kde hrála kontroverzní roli, a její dlouhý reputační stín.
• Opakované volební neúspěchy: prezidentská kandidatura 2013 s 2,4 % hlasů, neúspěšné pokusy o Sněmovnu, Senát i post primátorky Prahy.
• Faktické nepřesnosti v pořadu Aby bylo jasno, které vyvracely factcheckingové projekty, například tvrzení o pravomoci prezidenta odvolat premiéra, které Demagog.cz označil za zavádějící.
• Spory s pamětnicemi Lidic, které veřejně kritizovaly její výroky při nástupu do lidické organizace ČSBS.

Ještě v roce 2025 vedla středočeskou kandidátku Stačilo! do sněmovních voleb. Nejde tedy o bývalou političku, která se stáhla do ústraní, jde o aktivní hráčku na pomezí médií a politiky. A právě to je důvod, proč Zemanova pochvala vyvolala ironické reakce. Podle serveru Super.cz fakt, že si bývalý prezident vybral právě ji, „leckoho pobavil a znepokojil zároveň“.

Co za tím stojí

Přímá kauzální vazba mezi Lobkowiczovým útokem a Zemanovou pochvalou Bobošíkové doložená není. Spojuje je časová blízkost a tematický okruh: Beneš, sudetští Němci, národní paměť. Naše čtení je ale nasnadě: Zeman si po tvrdém veřejném výpadu zvolil přátelské fórum, kde mohl bez opozice rozvíjet přesně ty postoje, za které ho Lobkowicz napadl. Bobošíková mu poskytla prostor, on jí na oplátku dodal symbolickou legitimitu.

Zemanova kancelář přitom od února 2026 funguje v bezbariérových prostorách na Panské ulici v centru Prahy, s pravidelnými středečními programy a mediálními výstupy. Bývalý prezident je fyzicky omezený, ale veřejně aktivní. A jak ukazuje poslední měsíc, stále schopný vyvolat debatu, ať už ji chce, nebo ne.

Odpadkový koš a vzácná výjimka

Největší ironie celého příběhu neleží v Lobkowiczově útoku ani v internetových reakcích na Bobošíkovou. Leží v Zemanově vlastní paměti. Muž, který ji před patnácti lety hodil mezi politický odpad, ji dnes staví jako jedinou novinářku, která stojí za řeč. Buď se změnila ona, nebo se změnil jeho kalkul. Sázka na to druhé je bezpečnější.