Macinka vrací úder Rakušanovi, označil ho za nejméněcenného

Petr Macinka stál 6. května odpoledne před Sněmovnou, když ho novinářka Nora Fridrichová požádala o reakci na jeho víkendový výrok o „méněcenných“ lidech. Ministr se neomluvil. Místo toho začal jmenovat opoziční politiky — Kupku, Decroix, Rakušana — a zakončil větou, která se během minut rozletěla po sociálních sítích: „Rakušan není méněcenný, ten je nejméněcenný.“ Pak odešel.

Od neděle ke středě: tři dny eskalace

Chronologie ukazuje, že středeční výrok nebyl náhodný zkrat. V neděli 3. května Macinka v Partii Terezie Tománkové na Prima TV prohlásil, že lidi, kteří ho rozčilují, považuje za „méněcenné“. Na dotaz, zda změní styl, odpověděl: „Jsem takový, jaký jsem. Určitě se nepolepším.“

V pondělí na Facebooku přidal stupňování, napsal, že někteří z jeho kritiků jsou podle něj „dokonce nejméněcenní“. Ve středu pak superlativ personalizoval a namířil ho přímo na Víta Rakušana.

Tři kroky za tři dny: obecná kategorie, facebookový superlativ, jmenný útok před kamerami. Nejde o ujíždění jazyka, ale o gradaci, kterou její autor nijak neskrývá.

Proč právě Rakušan

Macinka nejmenoval jednoho politika, ale trojici: Kupku, Decroix a Rakušana. Všichni tři patřili k těm, kdo po nedělním vysílání veřejně připomněli, že slovo „méněcenný“ nese nacistické konotace. Rakušan šel nejdál: výslovně upozornil, že „méněcenný člověk“ je termín, kterým nacistická ideologie ospravedlňovala diskriminaci a vyhlazování celých skupin.

Pro Macinku byl proto logickým terčem. Šéf STAN je dlouhodobě jedním z nejostřejších kritiků Motoristů v bezpečnostních i hodnotových tématech. Označit ho za „nejméněcenného“ znamenalo vrátit úder tomu, kdo rámoval spor nejbolestivěji.

Rakušan reagoval slovy, že udělá vše, aby Macinka v politice nebyl. Martin Kupka výrok označil za „symbol absolutní arogance a tuposti“.

Vzorec, ne výjimka

Kdo sleduje Macinkovu politickou komunikaci, vidí opakující se podpis. Ještě před jmenováním ministrem zahraničí v prosinci 2025 sliboval, že na ministerstvu životního prostředí „poteče zelená krev“. Při nástupu do úřadu prohlásil: „Dnešním dnem skončila klimatická krize.“ Podobně provokativní rétorikou se vyznačuje i jeho stranický kolega Filip Turek, který mluvil o „deratizaci parazitů“, za což si vysloužil veřejnou kritiku i od premiéra Babiše.

Babiš už dříve označil Macinkova slova za „nešťastná“. Samostatnou reakci premiéra přímo na středeční výrok o Rakušanovi se zatím nepodařilo dohledat.

Co z toho plyne pro šéfa české diplomacie

Automatický formální postih za slovní výrok v českém systému neexistuje. Reálný tlak je politický: opozice už v lednu žádala Macinkovo odvolání v jiné kauze a středeční eskalace jí dodává další munici. Za dva měsíce, 7.–8. července, bude Macinka jako ministr zahraničí reprezentovat Česko na summitu NATO v Ankaře. Člověk, který z dehonestace protivníků dělá opakovatelný komunikační podpis, tam bude mluvit jménem celé země.

Považujeme to za nejpodstatnější rámec celého sporu. Ne otázku, jestli se Macinka omluví, sám řekl, že se nepolepší. Ale otázku, jak dlouho si česká vláda může dovolit mít šéfa diplomacie, jehož nejcitovanější věty nejsou o zahraniční politice, ale o tom, koho považuje za méněcenného.