V Česku platí nová pravidla EU, určité produkty si už zákazníci nekoupí

V Česku platí nová pravidla EU, určité produkty si už zákazníci v obchodech nekoupí

Od 1. května 2026 zmizely z českých regálů kosmetické přípravky s látkami, které EU klasifikovala jako karcinogenní nebo toxické pro reprodukci.

i Zdroj fotografie: WrS.tm.pl - licence CC0 1.0
                   

Nejde o konec parfémů, šamponů ani krémů jako takových. Nařízení Komise (EU) 2026/78, přímo použitelné ve všech členských státech, cílí na konkrétní chemické formulace, a nejviditelněji zasáhlo část nehtové kosmetiky se stříbrným pigmentem. Kdo si zvykl na určité třpytivé laky nebo gelové produkty s označením CI 77820, ten je v legálním prodeji už nenajde. Ostatní kategorie kosmetiky zůstávají na pultech, jen s přísnějšími pravidly uvnitř.

Co přesně z regálů zmizelo

Největší dopad pocítili zákazníci a profesionální salony v segmentu nehtové kosmetiky. Stříbro v kosmetice nově funguje ve třech režimech podle formy:

  • Silver nano a silver massive – úplný zákaz použití v kosmetických přípravcích.
  • Silver powder – povolen pouze v přípravcích na rty a očních stínech do koncentrace 0,2 % a v zubních pastách či ústních vodách do 0,05 %.

Český distributor AGLIA ještě před datem účinnosti oznámil konec prodeje i používání vybraných produktů řady Platinum v nehtových salonech. Kdo měl zásoby, musel je vyprodat nebo stáhnout, žádný „doprodejní polštář“ tentokrát neexistoval.

Parfémy a šampony nekončí, mění se zevnitř

U běžné drogistické kosmetiky je situace jiná. Dva další okruhy látek dostaly nové stropy, ale neznamená to prázdné police:

Hexyl Salicylate – vonná složka v parfémech, sprchových gelech a krémech – smí být nově přítomna maximálně do 2 % v smývatelných produktech, 0,5 % v nesmývatelných produktech, 0,3 % ve spreji na obličej a pouhých 0,001 % v přípravcích pro děti do 3 let. Dříve takto detailní regulace neexistovala.

O-Phenylphenol – konzervant – zůstává povolený do 0,2 % u smývatelné kosmetiky a 0,15 % u nesmývatelné, ale nově je zcela vyloučený ze sprejů, aerosolů, zubních past a ústních vod.

Výrobci, kteří limity splňují, prodávají dál. Kdo je nesplnil, musel přeformulovat nebo stáhnout. Pro běžného zákazníka v drogerii to znamená spíš tiché přebalení známého produktu než jeho zmizení.

Proč právě tyto látky a proč teď

Celý mechanismus stojí na článku 15 kosmetického nařízení EU 1223/2009: jakmile je látka klasifikována jako karcinogenní, mutagenní nebo toxická pro reprodukci (CMR), v kosmetice je v zásadě zakázána. Výjimku může dostat jen po kladném bezpečnostním posouzení vědeckého výboru SCCS.

Časová osa sahá roky nazpět. Žádost o výjimku pro Hexyl Salicylate přišla v prosinci 2022, stanovisko SCCS padlo v roce 2024, doplnění pro děti v říjnu 2024. U stříbra běžel proces od května 2023, u O-Phenylphenolu od prosince 2023. Teprve delegované nařízení (EU) 2024/2564 s harmonizovanou CMR klasifikací umožnilo Komisi vydat předpis 2026/78 s datem použití 1. května 2026.

Co to znamená pro zákazníky v praxi

Změna se neprojevuje jako prázdný regál v Rossmannu. Projevuje se jako absence konkrétních variant, třpytivý nehtový gel, který jste kupovali loni, už v téže receptuře neexistuje. Parfém vaší značky voní stejně, ale má jinou koncentraci vonné složky.

obchod iZdroj fotografie: Depositphotos

Dozor v Česku vykonávají krajské hygienické stanice. Obchodníkovi, který by nevyhovující kosmetiku nadále prodával, hrozí podle zákona č. 258/2000 Sb. pokuta až 2 miliony korun. U porušení povinnosti označení v češtině je to 100 tisíc.

Kde je hranice mezi zákazem a reformulací

Pro většinu českých spotřebitelů nejde o revoluci v nákupním košíku. Mainstreamové značky přeformulovaly v tichosti měsíce předem. Citelný zásah pocítí užší segment, zákaznice nehtových salonů, uživatelky specifické profesionální kosmetiky a ti, kdo nakupovali méně známé značky s vyšším obsahem nově omezených látek.

Pravidlo platí stejně v Praze, Berlíně i Lisabonu. Český rozdíl je jen v tom, kdo kontroluje a kolik stojí porušení, obsah lahvičky řídí Brusel.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Lukáš Jírovec

Zobrazit další články