Češi si dlouhodobě stěžují na drahé potraviny a nově vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů slibuje řešení. Jedním ze zásadních kroků má být omezení marží velkých obchodních řetězců, které podle politiků mohou stát za vysokými cenami. Ekonomové však tyto plány kritizují a upozorňují, že regulace rozhodně není zárukou levnějších nákupů. Navíc poukazují na zahraniční příklady, kde podobné zásahy skončily opačným efektem.

Regulace může být slepá ulička 

Nová koalice chce podle programového prohlášení zajistit dostupnější potraviny kombinací podpory domácí produkce, omezení dovozu nekvalitního zboží a právě kontroly marží obchodníků. Objevily se dokonce zmínky o zavedení funkce potravinového ombudsmana, který by na celý proces dohlížel. Problémem však je, že zatím nikdo přesně neřekl, jak má mechanismus regulace vypadat. Ekonomové mezitím upozorňují, že efektivnější cestou ke zlevnění je méně byrokracie u dovozů a větší konkurenční tlak ze strany zákazníků.

Snaha o plošné omezování marží totiž podle nich může být založená na mylném předpokladu, že marže = zisk. „Nejsem si vědom toho, že by nějaký evropský stát plošně monitoroval nebo reguloval marže prodejců potravin. Teoreticky to proveditelné je, mám ale pochybnosti, zda by to bylo smysluplné,“ řekl podle webu Novinky Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Investika s tím, že marže v zásadě jen pokrývají náklady obchodníků.

„Hej dědku!“ Spustila 4letá holčička v obchodě na staršího muže. Jeho odpověď zažehla nerozlučné přátelství

„Slouží k pokrytí nákladů, jako jsou mzdy, energie, nájemné a podobně. Je také zdrojem pro investice,“ dodává odborník. Bez detailní znalosti strategie každého řetězce tak může regulace vyvolat spíše „pomýlený hon na domnělé příliš vysoké marže“.

Zkušenosti z Maďarska a ze Slovenska

Podobné zásahy navíc mají ne zrovna úspěšnou historii. Když Maďarsko v roce 2022 omezilo ceny vybraných základních potravin, dopad byl opačný, než tamní vláda zamýšlela. Lidé čelili menší dostupnosti, prázdným regálům a vyšší marže u jiných produktů. 

Buďte obezřetní, pokud nakoupíte v tomto obchodě, zaplatíte nesmyslný poplatek u vstupu ve výši 9 900 Kč

iZdroj fotografie: iStock

„Maďarská zkušenost ukazuje, že se může odrazit ve snížení konkurence a zhoršení dostupnosti výrobků, jichž se regulace týká. Vedlejším efektem pak bývá zvýšení marží u ostatních výrobků,“ připomněl ekonom Pavel Sobíšek z UniCredit Bank. Podobně skončila také regulace na Slovensku – potraviny tam na krátkou dobu byly levnější, ale řetězce si výpadek začaly rychle kompenzovat na jiném zboží. 

V Česku přitom za posledních pět let potraviny zdražily o třetinu a ceny rostou dál. „Regulace dává smysl pouze jako nouzové řešení. Na volném trhu by téměř jistě nadělala více škody než užitku,“ zdůrazňují odborníci dále. Pokud tedy chce vláda opravdu snížit ceny, musí podle nich řešit náklady výrobců, logistiku, konkurenci i stát samotný – ne jen položku na konci řetězce.