Ve věku 95 let odešel herec Jindřich Bonaventura, který většinu svého života zasvětil divadlu. Publikum si ho zamilovalo především pro jeho komediální talent, laskavost a nadhled, s nimiž dokázal naplnit každou svou roli. Poslední čtvrtstoletí působil ve Východočeském divadle v Pardubicích, kde byl pro kolegy i diváky neodmyslitelnou součástí hereckého souboru. Zemřel symbolicky na státní svátek 28. října. 

Zemřel Jindřich Bonaventura

Jindřich Bonaventura, často přezdívaný také jako „Bóňa“, se narodil v roce 1929 a herecké řemeslo vystudoval na pražské DAMU. Po studiích začínal ve Vesnickém divadle, načež působil v kladenském divadle a nakonec zakotvil v Pardubicích, kde strávil největší část své kariéry – od roku 1965 až do roku 1990. „Diváci si ho mohou pamatovat především jako báječného komika,“ stojí ve smutečním oznámení Východočeského divadla. 

Celý svět šokovala smutná tragédie. Legendární herec i jeho manželka zemřeli za tajuplných okolností

Na pardubickém jevišti ztvárnil desítky výrazných rolí. V roce 1971 zaujal podle serveru CNN jako Valenta v Paličově dceři, o rok později jako Pete v Lodi komediantů a roku 1975 zazářil coby šašek Prubík v oblíbené hře Jak se vám líbí. 

Objevil se i v několika filmech 

Herec na svou práci pohlížel vždy s pokorou a úctou k divákům, kteří mu jeho poctivost opláceli vřelým potleskem. S láskou vzpomínal i na někdejší spolupráci s režisérem Jiřím Císlerem, pod jehož vedením v roce 1968 exceloval v titulní roli hry C. a k. polní maršálek. Společně se potkali na scéně ve hře Vítr ve větvích sasafrasu, která patřila mezi oblíbené inscenace pardubického souboru konce 60. let.

„Můj otec vážně onemocněl, už si ani nepamatuje, kdo jsem, nemám žádný život,“ popisuje svůj náročný život dcera

iZdroj fotografie: Pixabay

Bonaventura ale nezůstal jen na divadelních prknech – jeho talent si našel cestu i na filmové plátno. Objevil se v několika známých snímcích české kinematografie, například ve slavném dramatu Všichni dobří rodáci (1968), v absurdní satiře Případ pro začínajícího kata (1969) nebo v psychologickém filmu Čas sluhů (1989).