Eva si myslela, že si bude moci užít zasloužený dar od rodičů, ale místo toho se k ní všichni příbuzní otočili zády. Dnes by chtěla vrátit čas zpět.
Většina lidí se po získání nemovitosti od rodičů sice raduje, ale někdy může být takové gesto i zdrojem velkého neštěstí. Své o tom ví čtenářka Eva P., která se s redakcí webu Dámský Deník podělila o svůj smutný příběh a varuje před ním všechny ostatní. Poté, co obdržela matčino dědictví, se k ní totiž obrátili zády snad všichni příbuzní.
Rodiče jí dům svévolně přepsali
Když se Eva před lety vdala, nastěhovala se s manželem do starého rodinného domu svých rodičů. Její sestra i bratr už tehdy žili jinde a měli své vlastní domovy. „Byli rádi, že jsem s rodiči pod jednou střechou, protože už nebyli nejmladší. Brali to tak, že se o ně postarám,“ vzpomíná čtenářka. Dům byl však ve špatném stavu, a tak se s manželem pustila do rozsáhlé rekonstrukce. Většinu prací sice financovali sami, ale rodiče občas také přispěli.
Vztahy se sourozenci byly tehdy přátelské, i když už v té době zaznívaly první poznámky o tom, jak dům mění, „aniž by se s někým poradili“. Po třech letech byla rekonstrukce hotová a rodiče se rozhodli udělat krok, který všechno změnil. Chtěli dům převést na Evu a jejího manžela s tím, že oni tam budou moci dožít. „Říkali, že je to fér, protože jsme do domu dali peníze a starali se o něj. Táta tehdy řekl: Jednou se o nás postaráte, tak ať je barák váš,“ sdělila s tím, že brzy nato mezi sebou uzavřeli smlouvu.
Sourozenci se změnili k nepoznání
Rodiče nicméně Evu prosili, aby o daru sourozencům zatím neříkala, protože to chtěli udělat sami. Jenže k tomu už nikdy nedošlo – maminka krátce po převodu domu vážně onemocněla a po roce zemřela, přičemž otec se s její smrtí velmi těžko srovnával. Když se poté sourozenci o všem dozvěděli, dům už patřil Evě, což je velmi rozhněvalo. „Změnili se k nepoznání. Přestali se bavit nejen se mnou, ale i s tátou. Obviňovali mě, že jsem je připravila o dědictví,“ pověděla dále čtenářka. Otec se je snažil usmířit, ale marně.
Tři měsíce nato bohužel i on zemřel na infarkt, a Eva tak zůstala bez veškeré podpory. „Pohřeb jsme zaplatili s manželem sami a úspor rodičů jsem se dobrovolně vzdala ve prospěch bratra a sestry. Stejně to nestačilo,“ dodává. Dnes s ní sourozenci stejně nemluví a dokonce prý o ní po městě šíří drby. Dnes proto čtenářka říká, že by nejradši vrátila čas a dům si nikdy nevzala.