Proudění v Atlantickém oceánu, které reguluje klima na planetě a zásadně ovlivňuje i ráz počasí nad evropským kontinentem, výrazně slábne. Podle vědců k tomu navíc dochází mnohem rychleji, než se původně předpokládalo. V příštích 15 letech by mohlo zeslábnout až o třetinu. Oslabení mořských proudů by mohlo způsobit citelné ochlazení zejména v zimním období.

Ovlivnilo by to klima i ekosystémy

Experti upozorňují na to, že velký tepelný výměník v Atlantickém oceánu, jehož součástí je také Golfský proud, výrazně slábne zejména kvůli tání ledovců v arktické oblasti. „V následujícím století by cirkulace mohla být o 33 procent slabší v porovnání s jejím lidskou činností nenarušeným stavem,“ uvedli vědci v článku publikovaném v odborném časopise Nature.

iZdroj fotografie: Pixabay

Atlantické proudění stabilizuje klima zejména na severní polokouli. Jeho slábnutí se podepíše na změně počasí i v Evropě. „Takové oslabení Atlantické meridionální cirkulace by podstatně ovlivnilo klima a ekosystémy,“ varují vědci s tím, že při současném tempu tání ledovců by k tomu mohlo dojít už v roce 2040, což je o dvě dekády dřív, než se dosud předpokládalo.

Vlezlá zima a první sníh: Na Evropu se žene polární vír, který pro Čechy nevěstí nic dobrého

Proudění by mohlo zkolabovat

Proudění v Atlantiku je klíčové pro fungování planety. Funguje totiž jako jakýsi dopravní pás, který přivádí teplo z tropických vod na sever a zároveň přesouvá chladnější vodu na jih. Díky tomu zůstávají obě strany oceánu o 5 stupňů Celsia teplejší, než by jinak byly. Podle serveru LiveScience nejhorší scénáře naznačují, že proudění může zkolabovat. Do Evropy, kterou proudění výrazně zahřívá, by to přineslo silné ochlazení především v zimě.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Nad polárním kruhem se objevil stratosférický vír. Ovlivní počasí pro letošní zimu

Klíčovou roli v tom, jak se systém cirkulace v Atlantiku bude chovat, má tání ledovců v oblasti Irmingerova moře na východě Grónska a v kanadské Arktidě. Proudění totiž funguje jako motor, který odvádí teplejší a hustší vody z jihu na sever. Při tom se slaná voda ochlazuje, stává se hustší a klesá. Tento pás vody také uvolňuje teplo do atmosféry, než se vrátí zpět na jih. Příliv lehčí sladké vody z tání ledovců však vytlačuje část této slané oceánské vody, což způsobuje, že přestává klesat tak hluboko a zpomaluje proudění.